Článek
Překotné dění a každodenní příliv informací mohou vyvolávat dojem, že je Česko kvůli koronaviru v mimořádné situaci mnohem déle, než tomu ve skutečnosti je. První tři případy se v zemi objevily 1. března. O necelé dva týdny později už vláda vyhlašovala nouzový stav a přijala řadu mimořádných opatření.
Do středečního večera mělo Česko přes 1650 nakažených, šest mrtvých a 10 vyléčených.
Většina nemocných se může léčit doma - začátkem týdne bylo v nemocnicích hospitalizováno přes 80 lidí, na jednotkách intenzivní péče bylo 20 z nich - 14 lidí potřebovalo plicní ventilaci a jeden pacient je připojen na přístroj okysličující krev.
Spíše než kumulativní data ale statistici sledují například mezidenní nárůsty pacientů a situaci v rámci rizikových skupin. Právě tyhle ukazatele lépe ilustrují, jaký vývoj má Česko za sebou a co ho ještě čeká.
„Když se podíváme na kumulativní vývoj pozitivně diagnostikovaných případů, má spíš lineární trend. Denní přírůstky klesají. Kéž by to byl obrázek toho, že někde v populaci nemáme schovanou velkou nálož pozitivních lidí, kteří virus šíří dál. Odpověď na tuto otázku nám dá příští týden. Zatím je ale důvod k mírnému optimismu,“ popsal v úterý na Ministerstvu zdravotnictví ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek.
Na konci března by podle něj mohlo být v Česku celkově asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by takový počet měla zvládnout.
Pokud jde o denní přírůstky pozitivně testovaných, dávají důvod k optimismu - procentuálně klesají a zřejmě do budoucna budou stagnovat.
Celkově rostoucí počet diagnostikovaných pacientů podle ředitele ÚZIS reflektuje rostoucí sílu testovacích kapacit. Pro představu - jen za úterý prošlo testy 2976 lidí - na starost je mělo 62 laboratoří a 46 odběrových míst. Celkem proběhlo 22 600 testů.
Podle profesora Duška není ani tak důležité, kolik pozitivních jedinců se v Česku v následujících dnech objeví - infekce populací v nějakém rozsahu nevyhnutelně projde. Nezbytné je ale hlídat zásah do skupin seniorů a vážně dlouhodobě nemocných, ve kterých je morbidita vysoká.
Nyní je podíl seniorů mezi nakaženými v Česku poměrně nízký a pohybuje se okolo 17 procent. Číslo naznačuje, že se je přijatými opatřeními daří chránit. Například ve Španělsku se podíl nakažených nad 59 let šplhá k 50 procentům.
Další vývoj nákazy je nyní obtížné predikovat. Jednotlivé státy v rámci evropské spolupráce sdílí svá data, každý z nich však k boji s koronavirem přistoupil v jiný čas a jinými prostředky.
„Česká republika do téhle kapitoly dějin epidemiologickými daty teprve vstupuje. Když státy srovnám jako na závodě - jako na olympijských hrách, které nebudou - Česko má před sebou velký otazník, kudy půjde. Všichni si přejeme, aby to nebyl italský scénář a ani španělský,“ popsal profesor Dušek.
Odborníci v téhle souvislosti sledují zejména takzvané reprodukční číslo - čili konstantu R, která se užívá pro modelování vývoje infekčních nemocí a označuje průměrný počet osob, které jeden nemocný nakazí. Čím vyšší je, tím více nákaza proniká do populace. Podle odhadů postavených na datech z 12. března jeden nakažený v Česku přenesl infekci na další 2,64 osoby. Po vládních opatřeních však číslo začalo klesat a k 16. březnu se odhadovalo R 1,9. Nyní se pohybuje okolo 1,6. Za další týden by se mohlo dostat na 1,2. Cílem je dostat ho pod hodnotu 1 - to bude indikovat zpomalování nákazy.
K pozitivnímu vývoji má přispět i prodloužení nouzového stavu v Česku včetně řady opatření. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden naznačil, že se Česko s pandemií bude vypořádávat až do června. Celkové rozvolňování zákazů zároveň nepřijde dřív než po Velikonocích.
Ať bude vývoj jakýkoliv - klíčovou roli hraje zodpovědný přístup Čechů a respektování co nejvyšší možné společenské izolace a nošení roušek na veřejnosti.