Článek
Češi přibírají na váze. V Evropě i nadále platíme za jeden z nejtlustších národů. Do budoucna se podle odborníků bude situace jen zhoršovat. V Česku má nadváhu více než polovina obyvatel, pětina trpí obezitou. Za posledních třicet let se navýšil počet Čechů s nadváhou téměř o deset procent. Zároveň roste i počet lidí, kteří vyhledávají pomoc s hubnutím u odborníků. Změnit svou váhu ale neznamená hladovět.
Jedním z těch, kteří se rozhodli na své váze pracovat, je i Radim Lisický. „Hlavním důvodem pro hubnutí byly zdravotní komplikace. Zadýchával jsem se a necítil se dobře. Druhým důvodem bylo to, jak jsem vypadal,“ sdělil. Svou první konzultaci absolvoval na začátku března. „Od té doby jsem shodil přes deset kilo. Cítím se dobře a ubral jsem i na objemu,“ dodal.
Lidí jako pan Lisický, kteří vyhledávají pomoc u odborníků kvůli hubnutí, přibývá. Stejně tak ale i roste počet lidí s nadváhou. Podle statistik Státního zdravotního ústavu jich přibylo od devadesátých let téměř o deset procent. A situace se bude podle dietoložky Hany Mojžíšové jen zhoršovat.
„Trend se zdravou životosprávou je pořád menšinovou záležitostí. Česko je na tom zle. Celý svět je na tom špatně, populace tloustne a nebude se to zlepšovat,“ řekla.
V Česku je obézní každý pátý, nadváhu má více než polovina obyvatel. V kategorii u mužů nad 45 let jich trpí nadváhou až osmdesát procent. „Jednak je to biologický předpoklad. Lidem nad třicet let se zpomaluje metabolismus a tím pádem začnou jednodušeji tloustnout,“ uvedla Mojžíšová.
Podle dietoložky za to ale především může uspěchaná doba. „V práci často sedíme, jezdíme všude autem anebo hromadnou dopravou. Chybí nám pohyb,“ objasnila Mojžíšová. Od toho se odvíjí i nezdravé stravování, které napomáhá tloustnutí. „Lidé nemají čas vařit. Ztratili k tomu i vztah. Jídla z rychlých občerstvení mají vysokou energetickou denzitu, hodně tuků a cukrů, takže se po nich dobře přibírá,“ dodala Mojžíšová.
Hubnutí brání i stres, který si lidé způsobují v zaměstnání. „Vysoká míra provozního stresu nás dostává neustále pod tlak. To způsobuje větší hladinu hormonů, jako jsou kortizol nebo adrenalin. Ty udržují v těle lépe tuky,“ řekla Mojžíšová.
Obezita není problémem jen pro Česko, ale pro celý svět. Podle Světové zdravotnické organizace se za posledních pětačtyřicet let ztrojnásobil počet obézních lidí na Zemi. Čtyřicet procent světové populace má nadváhu a každý osmý je obézní.
Podle výživové specialistky Dany Vránové je nejdůležitějším krokem k hubnutí změna životního stylu, vlastní rozhodnutí a disciplína. „Je to běh na dlouhou trať. Odborný dohled ale přispívá k tomu, že člověk je stále pozitivně motivován a vidí výsledky. Například zlepšení zdravotního stavu. To je něco, co je pro nás i pro klienta to nejdůležitější,“ sdělila.
Obezita způsobuje nejčastěji kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku druhého typu. „Většina silně obézních lidí těmito nemocemi trpí. Existují mezi nimi ale i takoví, kteří jsou zdraví,“ sdělila Mojžíšová. „Čtyřicet až šedesát procent dispozic těla ke zpracování energie a ukládání tuků je dáno geneticky. Druhou polovinu ale můžeme ovlivnit vlastní životosprávou,“ upřesnila.
Problém s nadváhou je také často skloňován v souvislosti s onemocněním novým typem koronaviru. Lidé trpící nadváhou jsou náchylnější k těžšímu průběhu nemoci.
Ohledně dodržování zdravého životního stylu je důležité držet se několika pravidel. „Říkám tomu tři P. Potrava, pohyb a psychika. Z hlediska potravy je myšleno pravidelné a kvalitní jídlo. Co se týče psychiky, je důležitý dostatek spánku, odpočinek a také psychická pohoda. Velmi prospěšný je pravidelný pohyb, který může být i formou obyčejné chůze,“ dodala Mojžíšová.
Strava ovlivní proces hubnutí ze zhruba 70 procent. „Zbytek je vlastní rozhodnutí, mentální nastavení a sport. Jakákoliv sportovní aktivita je velmi důležitá,“ sdělila Vránová.
Vlivů, které působí na životosprávu, je mnoho, a často se začínají projevovat už v dětství. „Když se podíváme kolem sebe, vidíme rodiny, kde jsou maminka s tatínkem obézní. Dítě má potom často také nadváhu,“ řekla Vránová.
Podle Světové zdravotnické organizace je na světě téměř čtyřicet milionů dětí pod pět let, které mají nadváhu nebo obezitu. V Česku je více než pětina dětí starších jedenácti let s nadváhou nebo obezitou. Navíc jejich počet se každoročně zvyšuje.
Podle Vránové je potřeba, aby si děti vytvářely návyky, které budou podporovat dobrou životosprávu. „Většinou je to tak, že děti návyky mají. Chodí do školy, cvičí a stravují se pravidelně. Se vstupem do dospělosti o ně ale přicházejí. Pak narůstá i obezita,“ dodala.
Odborníci i klienti se shodnou, že nejdůležitější je silná vůle. „Člověk se rozhodne, potřebuje motivaci, ale musí u toho vydržet. Je nutné si odepřít věci, které nejsou úplně kaloricky vyvážené,“ dodal Lisický. Zároveň je ale podle něj důležité jíst tak, aby byl člověk spokojený a měl dostatek energie.
