Každý desátý bude mít kvůli koronaviru finanční trable

Na chvíli to na přelomu května a června vypadalo, že se Česko dostalo do doby postcovidové. Agresivní ohnisko koronaviru na Karvinsku nás ale vyvedlo z omylu. Nálada ve společnosti je přitom stěžejní, aby se Česko nepropadlo po koronavirové krizi ještě do té ekonomické.

Domácnosti totiž svou budoucnost nevidí rozhodně tak růžově, jako třeba česká vláda. Podle průzkumu PAQ Research čtvrtina domácností přemýšlí o tom, že bude muset snížit svoje výdaje. Třeba za potraviny, spotřební věci nebo kulturu. Více než 15 procent rodin už se dokonce takto uskromnilo a dalších 10 procent zvažuje kvůli vládním koronavirovým opatřením radikálnější řešení. Budou si muset patrně vzít půjčku, prodat nějaký majetek nebo se přestěhovat do levnějšího bytu.

„Podle našich odhadů má zhruba pět procent domácností z řad zaměstnanců už teď pokles příjmů o 40 procent a více, a to včetně kompenzací od státu, a nemají ani finanční rezervu. Týká se to tedy asi čtvrt milionu lidí,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Z průzkumů PAQ Research vychází, že třetina zaměstnanců přišla během koronakrize o část mzdy, ať už zkrácením úvazku, redukcí flexibilní složky, zrušením benefitů nebo prostým snížením mzdy. U 22 procent lidí platí tento stav i nadále.

„Podle černého scénáře máme v Česku asi 1,2 milionu lidí, kteří mohou mít za určitých okolností na podzim výrazné ekonomické problémy, a část z nich může definitivně skončit na úřadu práce,“ počítá analytik CERGE-EI Filip Pertold.

Do svého odhadu Pertold zahrnuje nezaměstnané (270 tisíc lidí), lidi na ošetřovném (200 tisíc) a v programu Antivirus (700 tisíc), dohodáře (100 tisíc) a dalších 100 až 200 tisíc lidí v šedé zóně (OSVČ nebo například na černém trhu práce). Pětinu ekonomicky aktivních lidí tak mohou potkat na podzim vážné finanční problémy.

Jaká bude realita, zatím lze jen odhadovat. Teprve v průběhu června se totiž společnost vrátila k životu, ačkoliv omezení pohybu skončilo už na konci dubna. Vyplývá to jak ze sociologických průzkumů, tak ekonomických dat.

Podle šetření PAQ Research se před vyhlášením karantény v polovině března dostal každý člověk do úzkého kontaktu průměrně s 19 lidmi. To znamená, že s nimi vedl alespoň pětiminutový hovor. Po zavedení omezení pohybu kleslo toto číslo na šest. Na předkrizovou úroveň se společenské kontakty dostaly až na začátku června, kdy průměrný respondent potkal 18 lidí týdně.

Stejný vývoj kopírují i tuzemské platby kartou a výběry z bankomatů. Podle čísel České spořitelny se dostaly na předkrizovou úroveň (meziročně +12 procent) krátce v druhé polovině května, kdy se opět otevřely například provozovny v obchodních centrech nebo vnitřní prostory restaurací. Na konci června dosáhly nárůstu oproti minulému roku o 3 procenta.

O tom, jak se bude dařit ekonomice, bude ale do velké míry rozhodovat atmosféra ve společnosti. Pokud spotřebitelé a firmy budou věřit, že nepřijde hlubší ekonomická krize nebo další vládní restrikce, budou utrácet a investovat. V opačném případě začne Česko šetřit a ekonomika se tak nemusí rychle vzpamatovat.

„Pokud se podíváme do minulosti české ekonomiky a jak vypadaly zdejší recese, tak velkou část z nich jsme si způsobili naší blbou náladou. Pozitivní je, že v aktuálních datech karetních transakcí tohle není vidět, tedy že by lidi měli blbou náladu a šetřili, což je pak začarovaný kruh, který povede k tomu, že se ekonomika začne propadat,“ vysvětluje Navrátil.

Náladu lidí ale bezprostředně ovlivňuje schopnost státu vyrovnat se s novými lokálními ohnisky koronaviru. Situace na Karvinsku ale příliš důvěry nevzbuzuje. K 1. červenci se nákaza vymkla do komunitního šíření. Ani další regiony přitom nejsou v bezpečí. Třeba na Liberecku už Ministerstvo zdravotnictví varuje před velkým počtem případů, které navíc nejsou spojené jen s jedním ohniskem.

„Riskovat to, že bude druhý celoekonomický lockdown by bylo velmi náročné, protože se ukázalo, že má dopady na psychiku, na snahu šetřit. A potvrdilo by to lidem, že se musí ekonomicky připravit, což by dále snížilo poptávku. Musíme zabránit tomu, že lidé budou vnímat, že je tady riziko druhého lockdownu,“ varuje Prokop.

Rozhodující ale z tohoto pohledu bude až podzim. Teprve během léta se totiž do práce vrátí lidé z ošetřovného a na konci srpna by se měla uzavřít i vládní kompenzace firmám programem Antivirus. Navíc skončí moratorium na splátky úvěrů a hypoték.

„Riziko druhé plošné karantény by národ vystresovalo. Druhý takový šok v krátkém čase by mohl náladu ve společnosti velmi rychle zlomit,“ dodává Navrátil.