Článek
Stres a psychická náročnost učitelské profese si vybírá svou daň. „Necítím žádnou sílu jít ráno do práce,“ uvedl jeden z učitelů v dotazníku odborníků z Masarykovy univerzity. Ti zkoumali přes pět set učitelů středních škol v Jihomoravském kraji. Čtvrtině z nich hrozí syndrom vyhoření nebo jím už trpí.
Učitelé, kterým syndrom hrozí, jsou emočně a fyzicky vyčerpaní, ztrácí smysl života. „Práce se pro učitele stává přítěží a přestávají o ni mít zájem,“ popsal projevy syndromu hlavní řešitel výzkumu Petr Hlaďo z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Jako překážky, které omezují výkon profese, učitelé ve výzkumu uvedli dlouhodobý stres a psychickou náročnost. Zejména třídní učitelé jsou také zatíženi administrativou a dalšími výukovými i nevýukovými povinnostmi jako vedení projektů nebo plánování výletů. „Tyto překážky se následně projevují v množství a kvalitě odpočinku,“ uvedl Hlaďo.
Jako prevence syndromu vyhoření poslouží nový program podle finského vzoru, který připravují odborníci s neziskovou organizací Age Management. „Ukáže učitelům cestu, jak na sobě mohou dále pracovat,“ řekla předsedkyně spolku Age Management Ilona Štorová. Program s názvem Profesní seniorita má předčasnému ukončení zaměstnání zabránit. „Učitelé budou s pomocí lektorů řešit konkrétní problémy, s kterými se v praxi potýkají,“ upřesnil podobu programu Hlaďo.
Syndromem vyhoření jsou ohroženi všichni středoškolští učitelé. Nejvíce se projevuje po pěti až deseti letech po nástupu do zaměstnání. „Mladý učitel je plný energie. Časem ale roste míra opotřebení a pocit profesního vyhoření v kombinaci se zdravotními problémy,“ sdělil Hlaďo. Dochází ke snížení pracovní schopnosti, učitel dříve opouští zaměstnání, podle některých studií může dojít i k předčasnému úmrtí.
Výsledky výzkumu na jižní Moravě se podle výzkumníků dají přenést na celé Česko.
Jedna z patnácti zapojených škol je i Střední zdravotnická škola v Brně, kam v srpnu nastoupila nová ředitelka. „Ozdravení vztahů byla jedna z mých priorit, proto jsem přivítala možnost se výzkum zúčastnit,“ řekla ředitelka Zuzana Číková.
Podle ní je pro učitele demotivující také klesající studijní úroveň žáků. „Žáci nejsou schopní vypočítat ani trojčlenku. To je ale třeba pro povolání zdravotní sestry naprosto klíčové,“ upozornila. Učitelé podle ní dělají maximum, ne všichni žáci ale mají předpoklady k úspěšnému dokončení studia.
