Každému stačí sedm respirátorů, radí expert. Jak se chránit, ale ušetřit

Bez respirátoru, nanoroušky, nebo alespoň dvou chirurgických roušek přes sebe už od čtvrtka lidé na vybraná místa nesmí. Například do obchodů, veřejné dopravy či nemocnic. V pondělí o tom rozhodla vláda. Pro občany to znamená větší výdaje na ochranu nosu a úst.

Dva odborníci ale nabízí rady, jak si lze vystačit jen s několika respirátory na osobu a výrazně tak ušetřit.

Například Vladimír Ždímal, expert na aerosol z Ústavu chemických procesů Akademie věd, má jednoduchý návod, jak efektivně a přitom bezpečně nosit respirátory bez neustálého nakupování nových. Člověk si podle něj vystačí pouze se sedmi respirátory.

„Když přijdu domů, pověsím použitý respirátor na věšák v předsíni, kde je suchý vzduch. Na každý den v týdnu mám jiný respirátor. Za ten týden respirátor vyschne a pak si to opět vezmu, protože za týden už ten virus není aktivní. Běžně mám respirátor několik měsíců s tím, že ho beru každý sedmý den,“ vysvětluje svůj jednoduchý systém Ždímal.

Každému tak stačí vlastnit pouze sedm respirátorů, které střídá podle dne v týdnu. Podle Ždímala není nutné respirátory po pár použitích vyhazovat.

„To mi doporučil jeden epidemiolog ze Singapuru, s kterým jsem to konzultoval. V podstatě dokud ten respirátor nezplesniví (s nadsázkou), tak to lze tímto způsobem používat. Přeci jen jsou to naše patogeny, takže by nám to uškodit nemělo. Riziko toho, že použijete respirátor opakovaně, není zas tak velké, protože většina těch patogenů je vaše vlastní. To, co ten respirátor zachytil, už znovu nemůžete nadechnout, protože se tam ty částice drží velkou silou,“ pokračuje ve vysvětlování své techniky Ždímal.

Tuto metodu prosazuje i expert Jan Kulveit z Oxfordu a přidává tip, jak respirátor snadno sterilizovat. „Výrobci doporučují používat respirátor jako jednorázový. Pokud si to můžete dovolit, je to jistě fajn. Pokud ne, tak vás lépe ochrání znovu použitý respirátor než látková rouška. Respirátor se dá poměrně dobře sterilizovat teplým vzduchem, tedy zahřát na 75 stupňů na 20 minut, až desetkrát. Osobně to dělám tak, že respirátorů mám několik a čištění pak řeším najednou,“ popisuje svou metodu Kulveit.

Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu, ale radí, aby byl člověk obezřetný při vkládání respirátoru do horkovzdušné trouby. Podle něj záleží na konstrukci respirátoru. „Doporučujeme spíše sterilizaci pomocí ethanolového spreje,“ říká Kůs.

Oba vědci se pak shodují, že viry, které respirátor zachytí, už nelze vdechnout, protože se na povrchu silně drží. „Oproti dezinformacím šířícím se na sociálních sítích je potřeba jasně říci, že viry se na respirátoru nemnoží,“ dodává a vyvrací další mýtus Kulveit.

Člověk se navíc podle Ždímala nemusí bát sáhnout ani dovnitř respirátoru. „Evropské centrum pro kontrolu nemocí nedávno vydalo zprávu, která říká jasně, že nebyl prokázán žádný přenos koronaviru přes povrch. To znamená, že ani když sáhnete na vnitřek respirátoru, nemělo by to představovat riziko. Ten virus je respirační, a proto škodí při nádechu, protože postihuje plíce. Každá jiná cesta je pro něj velká komplikace, a je to tedy mnohem méně rizikové,“ vysvětluje. Podle něj i kdyby člověk vir „olízl“ zevnitř respirátoru, nenakazí se.

Pokud tedy dodržujeme základní hygienická pravidla, není potřeba počínat si nějak zvlášť obezřetně při manipulaci s respirátorem.

Zásadnější je podle Ždímala hlavně to, aby respirátor dobře seděl na obličeji a těsnil, což se dá zjistit jednoduchým způsobem. „Až když máte při každém nádechu pocit, že vám někdo brání v dechu, a při nádechu se ten respirátor přisákne na vaše tváře, tak v tu chvíli to funguje a poměrně slušně vás to chrání,“ říká Ždímal.

Respirátor tak připodobňuje k botám, kdy si člověk také nekupuje o několik čísel větší boty, ale přesně na míru, aby se mu dobře chodilo. Stejně tak by měl přistupovat k respirátorům.