Článek
„Venku se samozřejmě odehrává mnoho změn. Od chvíle, kdy Tálibán vstoupil do Kábulu, se změnilo snad všechno. Lidé, kteří pracovali venku, zůstávají doma. Děti nechodí do škol a hlavně ženy tu mají velký strach. Necítí se bezpečně a obávají se budoucnosti,“ říká Liza Karimi. „Sama, když potřebuji něco venku, požádám manžela, aby mi to přinesl. Každá žena tu má strach. Opravdu velký strach. Setkávám se tu s nimi doma. Jen pár z nich bylo od té doby venku, a ven nechodí samy. Vždy jdou s manželem nebo bratrem.“
Nezávislá novinářka v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa dodává, že se mnohé ženy - včetně jí samé - teď snaží dostat ze země. „Je to velmi smutné. Mnoho žen čeká před letištěm. Každý den žádají o víza. Obvolávají každého, kdo by jim mohl pomoct dostat se pryč. S tímto režimem mají zkušenosti, vládu Tálibánu poznaly před dvaceti lety. Takže teď, když je Tálibán ujišťuje, že budou v bezpečí, budou moci pracovat a normálně žít, tak tomu nevěří.“
Zástupci militantního hnutí, které ovládlo Afghánistán, se nyní nechávají vidět v nemocnicích, vystupují v televizi a ujišťují, že není čeho se bát.
„Byl vydán rozkaz, že Tálibánci nesmějí v Kábulu provádět razie v domech a nesmějí lidem bránit v normálních aktivitách, které ale zároveň nejsou v rozporu se zákonem šaría nebo islámem. Někteří z mých přátel přesto od té doby, co sem přišel Tálibán, téměř nespali. Byl to pro nás šok. I když řada lidí neměla ráda předchozí vládu, tak se vlády Tálibánu bojí. Nejčastější větu, kterou jsem v poslední době slyšela, bylo: Změnili se? Opravdu se změnili, nebo ne? A jak jsem už říkala, hlavně se bojí ženy - budou smět chodit ven a do práce jako dřív? Budou se moci oblékat jako dřív, nebo ne? To jsou věci, které jsem v Kábulu za posledních 24 hodin zaznamenala,“ doplňuje novinářka Liza Karimi.
Video si můžete pustit v úvodním příspěvku, další reportáže RFE/RL najdete v archivu zde.