Článek
Pandemie koronaviru tvrdě zasáhla příjmy českých domácností. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.
Podle něj každá třetí česká domácnost přišla o jeden či část z příjmů a čtyři procenta domácností přišla dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy.
Řada českých domácností podle průzkumu přišla o jeden (devět procent) či část (26 procent) z příjmů celé domácnosti. Naopak 60 procent dotázaných deklaruje, že krizi ustálo a o příjmy své domácnosti nepřišlo.
„Jedním z vysvětlení je státní podpora například v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří si v dobrých časech tvořili rezervy. Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí,“ uvedla poradkyně asociace pro finanční vzdělávání Helena Brychová. Vychází přitom z jarního průzkumu, podle kterého si finanční rezervu tvořilo 76 procent Čechů.
Češi se během pandemie chovali racionálně a nadpoloviční většina z nich učinila v rámci své domácnosti opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 procent) a následně odklad větších nákupů (32 procent). To nepřímo potvrzuje i statistika ČNB, podle které domácnosti šetřily a jejich vklady v bankách rostly.
„Nové úvěry na bydlení i spotřebu se však paradoxně ‚chovaly‘, jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché – velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušena daň z převodu nemovitosti. Koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal,“ upozornil hlavní poradce asociace Vladimír Staňura.
Zajímavé přitom je, že po počátečním rychlém vybírání hotovosti začali lidé peníze naopak ukládat.
V dubnu tak zaznamenaly banky nárůst vkladů. „Lidé začali spořit a začali si uvědomovat, že pandemie může být průšvih,“ říká Vladimír Staňura. „Je otázka, jestli to bylo dobře pro ekonomiku,“ dodává k úsporám poradce, podle něj totiž lidé začali odkládat spotřebu.
V menší míře lidé využili také příspěvky připravené vládou v rámci pomoci OSVČ (ošetřovné, kompenzační bonus, přímá podpora) nebo možnost odložit si splátky úvěru (sedm procent), kterou banky od počátku vyhlášení nouzového stavu svým klientům umožňovaly.
„Všem dlužníkům s povoleným odkladem splátek doporučuji zamyslet se nad svým rozpočtem a připravit se na obnovení splátek. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit. Chybou by bylo věnovat volné peníze na letní radovánky a pozapomenout na riziko právního a exekučního vymáhání v případě nesplácení půjček po ukončení odkladů,“ řekl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Upozornil totiž na závažné nebezpečí: „Jedné čtvrtině lidí nestačila rezerva. To je alarmující. Navíc se ukazuje, že lidé svůj problém tlačí tři a více let.“
Pandemická situace se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 procent). Ti o svých financích chtějí do budoucna více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila. „Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli,“ uzavřela Brychová.
