Každá čtvrtá firma chce propouštět. Jak si udržet místo a plat?

„Hlavní charakteristikou současného trhu práce je nejistota a z ní plynoucí obavy,“ tvrdí Martin Souček ze společnosti G82, agentury pro výzkum trhu. „Kolují zvěsti o propouštění, někdy pravdivé, někdy ne, ale téměř vždy utvrzující zaměstnance v tom, že situace je špatná, a pokud snad okolo nich ještě není, co nejdříve bude,“ vysvětluje.

Červencové procento nezaměstnanosti se opět zvýšilo, stejně jako předešlý měsíc, o další desetinu bodu na 3,8 %. Od března, kdy se v půlce měsíce pracovní trh kvůli nouzovému stavu obrátil naruby, se tak jedná o nárůst o celých osm desetin procentního bodu.

Vyhlídky do budoucna navíc podle odborníků nejsou úplně nejpříznivější. „Sehnat práci už není a nebude tak snadné jako v minulých letech. Lidé si začnou svých pracovních pozic víc vážit a ubude fluktuantů,“ popisuje současnou situaci Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.

Kdo ale na koronavirovou krizi doplatil nejvíce a co Čechy na pracovním trhu ještě čeká? Seznam Zprávy připravily přehled toho, co se na českém pracovním trhu změnilo v důsledku pandemie a co tato změna bude mít za následky.

Pandemie a nouzový stav způsobily nemalý otřes na trhu práce. Téměř ze dne na den byly veškeré služby pozastaveny, zaměstnanci přešli na home office a lidé přestali utrácet. Ekonomika tak zažila krizi v pravém slova smyslu.

„Je to úplně jiný typ krize než v roce 2008, protože tehdy se zhroutily finanční trhy. Teď se ale jedná o šok, který nikdo nečekal,“ zhodnotil v červnu situaci ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu Dalibor Holý pro Seznam Zprávy.

Zatímco v březnu byly zasaženy především služby a cestovní ruch, momentálně se krize přesouvá do zpracovatelského průmyslu. „Teď vidíme větší dopad na modré límečky. Už se to více přesouvá do zpracovatelského průmyslu a do výroby,“ popisuje situaci datový analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský v Datové snídani.

Stejně tak se svízelná situace přesunula z živnostníků spíše na zaměstnance. „Zatímco OSVČ byly na začátku tou krizí postiženy nejvíce a žily v nejistotě, tak teď se tato nejistota přesunula spíše k zaměstnancům. Situace živnostníků se naopak mírně zlepšila,“ vysvětluje Dombrovský v rozhovoru.

Jednou ze skupin, která byla zasažena koronavirovou krizí na trhu práce, jsou ženy. Podle Dombrovského častěji buď ztratily práci, nebo měly snížené příjmy v porovnání s muži. Důvodem bylo většinou čerpání ošetřovného a starání se o děti v době, kdy nemohly chodit do školy.

„Krásně to dokládá rozdělení rolí a to, kdo se většinou doma stará. Častěji jsou to ženy a méně často muži. Muži naopak častěji pracují beze změny i v takové složité situaci, jako byl nouzový stav,“ vysvětluje Dombrovský v Datové snídani.

„Opravdu to rozdělení je tady velmi výrazně v neprospěch žen. Vidíme to i v čerpání ošetřovného. Ženy mají vlastně menší možnost slušně pracovat a vydělávat,“ pokračuje Dombrovský. Ženy také cítí větší nejistotu na trhu práce a bojí se více než muži, že o práci přijdou.

S tímto tvrzením souhlasí i socioložka a odborná garantka MPSV Lenka Simerská. „Tam je pak nebezpečí, že budeme přetrvávat v tom, že na ženách je ta domácí sféra a ženy uklidíme do domácností. To už se stalo v 90. letech, kdy dlouhá mateřská dovolená byla sociální konstrukt na řešení nezaměstnanosti,“ vysvětluje Simerská.

Každá krize podle Simerské jen prohloubí rozdíly, které už byly nastaveny. Z toho důvodu také krizí trpí podle Dombrovského zejména chudší část obyvatelstva.

„Nůžky se navíc mnohem více rozevřely. Opravdu lidé s nižším vzděláním mnohem častěji nepracovali, nebo o tu práci přišli. Naopak lidé s vyšším nebo s vysokoškolským vzděláním si mnohem častěji práci udrželi, stejně tak plat,“ vysvětluje Dombrovský, že i vzdělání hraje v krizi na trhu práce roli.

Krize dopadla ale i na starší obyvatelstvo. „Čím starší člověk, tím se více bál o své zaměstnání. Ti starší lidé byli bohužel také častěji zasaženi už na začátku krize,“ vysvětluje Dombrovský.

„Vzrostl podíl lidí, kteří zažili výpadek příjmu. Jedná se až o 55 procent lidí a jsou to lidé s nižším vzděláním. To znamená, že ti, co se už předtím neměli moc dobře, jsou na tom ještě hůře,“ popisuje situaci ohledně příjmů Dombrovský.

Zatím se výpadky příjmů a snížení platů týkaly především menších rodinných firem. Může se však očekávat, že se krize dotkne i takzvaných bílých límečků. „Typicky lidé ve větších nadnárodních firmách budou zasaženi o něco později,“ vysvětluje. Ale i na ně pravděpodobně dojde.

Na druhou stranu se momentálně lidé necítí v takové nejistotě jako na začátku krize. Podle Dombrovského krize na lidi už tvrdě dopadla v březnu a dubnu, a teď už zhruba vědí, na čem jsou. I přesto téměř 28 % lidí nemůže vyloučit, že o práci přijdou.

Samotné mzdy se pak pravděpodobně nějakou dobu nebudou zvyšovat a firmy budou spíše šetřit. Stejně tak nebude tolik peněz v domácnostech.

Co se týče náboru, firmy nabírají stále, ale méně než před pandemií. Podle průzkumu, který provedly agentury LMC, Simply5 a G82 na konci nouzového stavu, uvedlo až 45 % firem, že pozastavily nábor úplně. Celých 24 % pak uvedlo, že stále nabírají, ale méně než před krizí, a 21 % uvedlo, že nabírají pořád stejně.

Trend nabírání nových zaměstnanců je podle Dombrovského více negativní než pozitivní. Firmy pak do konce roku budou spíše propouštět nežli nabírat. Podle výzkumu agentur se chystá 27 % firem snižovat počet zaměstnanců. „Spíše to vypadá, že firmy jsou opatrné a nějaké oživení se zatím nekoná,“ vysvětluje Dombrovský.

Během pandemie pak vzrostl například počet video pohovorů, které pravděpodobně přetrvají i nadále. Stejně tak mnoho firem přešlo k home office.

„Práce z domova a využívání online nástrojů se staly nedílnou částí naší práce v době pandemie. Spousta nástrojů se využívá i v současné době a jsou velmi efektivní i například v procesu náboru nových kolegů,“ potvrdila Dana Kvolková, manažerka lidských zdrojů společnosti Puls v tiskové zprávě.

Podle průzkumu agentur zhruba třetina firem tvrdí, že je pandemie ovlivnila zásadně, a další třetina naopak tvrdí, že je neovlivnila vůbec. Část firem je ale podle Dombrovského přesvědčena, že z krize mohou vyjít posílené a znamená to pro ně příležitost.

Podle Dombrovského ale firmám hodně pomohl především program Antivirus, který mnoho firem využilo. „Podle průzkumu firmy využívají pomoci státu často. Nicméně tři čtvrtě firem na stát až tolik nespoléhá a v případě problému věří, že se budou muset spolehnout samy na sebe,“ vysvětluje.

Ze samotné krize ale podle průzkumu vzešla i pozitiva. „Teď jsme měli nějakou intenzivní zkušenost a je důležité, že některé věci, které firmy vyzkoušely, tak teď zůstanou. Za mě je určitě pozitivní práce na dálku, větší pružnost pracovní doby, dále online vzdělávání a nakonec změna ve vedení lidí, která spočívá ve větší důvěře, v komunikaci a snaze jít příkladem,“ tvrdí Dombrovský.

Negativní je pak podle Dombrovského, že se firmy budou snažit nechávat finanční rezervu, a nebudou tak tolik investovat do vylepšení firmy. Největší obavu mají především ze snížené domácí poptávky. Zaměstnavatelé tak reflektují, že v domácnostech bude méně peněz.