Článek
„Ukazuje se, že sázka na nanotechnologie byla správná,” říká šéf firmy Český kaviár Jiří Mrkvička. Na rozvoji pleťové masky, jejíž pěstící složky se do kůže dostávají za použití nanovláken, se podílela podnikatelka a inovátorka Liliana Berezkinová. Právě ona má, coby bývalá šéfka technologické firmy Nanopharma s podobnými produkty i hladem kosmetického průmyslu po inovacích, zkušenosti.
Nanomasky připomínají svým tvarem škrabošky s otvory na oči, nos a ústa. Aktivní látky, v tomto případě kaviárový extrakt, se na pleť dostanou pomocí speciální textilie z nanovláken. Maska je suchá, což ji odlišuje od jiných jednorázových produktů. Nanovlákna pak podle výzkumů slibují, že se účinné látky do pleti dostanou 4–5krát rychleji.
Zatím malý start-up, který nanomasky i jinou kaviárovou kosmetiku distribuuje, poměrně rychle roste. Momentálně vyjednává s gigantem on-line prodeje, firmou Amazon, a míří i do lékaren. „Věřím, že do konce tohoto roku budeme dohodnutí s konkrétním řetězcem,” doufá Mrkvička.
Český kaviár CZ
Firma vznikla v březnu 2018, sídlí v Děčíně.
V listopadu 2018 podepsala výhradní smlouvu na dodávky kaviárového extraktu s Jihočeskou univerzitou.
Je výhradním distributorem krémů a nanomasky z jihočeského kaviáru.
Majitelem firmy je Lukáš Mrkvička, jeho bratr Jiří Mrkvička v ní působí jako ředitel.
Základem byznysu firmy Český kaviár je dvacetiletá exkluzivní smlouva s Jihočeskou univerzitou. Ta dodává vzácný extrakt, vyrobený ve vlastních laboratořích. Jeho výroba trvá řadu hodin. Na začátku jsou sta tisíce malých černých kuliček, na konci malá lahvička se žlutou tekutinou. „Je to olej podobné barvy jako třeba olivový, a ten je pak základem kosmetických produktů,” říká Václav Nebeský, který má projekt kaviárové kosmetiky v rámci Jihočeské univerzity na starosti.
Fakulta rybářství a ochrany vod ve Vodňanech umí získat z ohrožených jeseterů kaviár šetrnou metodou jako jediná ve střední Evropě. Získala licenci CITES a vlastní i ochrannou známku Sturgeon Friendly Caviar. Samičky tady kvůli jikrám nezabíjejí. Naopak – ryby se po odběru vracejí zpět do vody. „Jde o lehké naříznutí vejcovodu, nařízneme malou blanku v rámci tělní dutiny a tou se jikry vytlačí ven. Žádný velký řez, žádná krvavá metoda,” popisuje přesný postup David Gela z Fakulty rybářství a ochrany vod.
Vzácní jeseteři patří k nejvíc ohroženým druhům na světě, stejně jako třeba nosorožci. Přežili miliony let, ale současné podmínky ve volné přírodě už nezvládají. Prostor k životu jim bere vodní doprava, znečištění, přehrazené vodní toky a nadměrný rybolov. I proto patří jejich kaviár k nejdražším na trhu. Na rybí farmě ve Vodňanech chovají celkem 11 druhů jeseterů, včetně těch asijských.
