Kauzy jsou výmysl, do dvou let jsme na výsluní, říká synovec „prince Směru“

Jak si vysvětlíte to, že ještě před pár lety se Slovensko bralo jako premiant střední Evropy, středoevropský ekonomický tygr s eurem a konstruktivním přístupem v Bruselu, kdežto teď už se dva roky mluví o mafiánských chapadlech a korupčních podezřeních sahajících do nejvyšších pater, vraždě novináře…?

Stále vycházejí i zprávy, co vycházely i před dvěma lety. Slovensko má dál hospodářský růst, stále jsme proevropsky naladěni. Na tom se, myslím, nic nezměnilo. Strana Směr jednoznačně říká, že je proevropská a že si jiný životní prostor pro Slovensko neumí představit.

Negativní zprávy, které se šíří, se šířily i předtím, ale primárně se týkaly kritiky Roberta Fica. Po změně vlády to nabralo všeobecnější formu, je to ale stále součást antikampaně proti Směru.

Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové následovalo v roce 2018 společenské vzepětí a masové demonstrace. Vedlo to k rezignaci vašeho strýce a ministra vnitra Roberta Kaliňáka i odchodu Roberta Fica do politického stínu. Ve hře byly i předčasné volby. Jak jste politické změny prožíval?

Mezi protesty, které tehdy probíhaly, a rezignací Roberta Kaliňáka a Roberta Fica neexistuje kauzální souvislost.

Neexistuje?

Je pravda, že tehdy hrozil rozklad koalice kvůli tomu, že se jeden z našich koaličních partnerů dožadoval předčasných voleb. A právě snaha zachránit tuhle koalici a dovést vládu do řádného konce volebního období vedlo k tomu, že Robert Fico a Robert Kaliňák udělali osobní krok a vzdali se svých funkcí. Strana Směr tak mohla pokračovat v koalici a dovládnout.

Jak jste ty desetitisíce lidí v ulicích vnímal?

Respektoval jsem jejich právo na shromažďování a vyjádření názoru a absolutně jsem chápal jejich rozhořčení, smutek a všechny emoce, které pociťovali. Cítili velkou křivdu. Je pravda, že se opozice snažila tuhle vraždu maximálně politicky zneužít.

Kromě toho, že to byla tragédie, byly i politické snahy to využít, což jsem vnímal negativně. Celá organizace Za slušné Slovensko (občanská iniciativa, která protesty svolávala, pozn. red.) je jemně úsměvná, protože na začátku řekli, že jde o apolitické protesty a vzpomínkové pochody, a pak si začali diktovat politické podmínky. Začali prosazovat a říkat společnosti, jaké kandidáty podpořit v komunálních volbách. To už pak začalo smrdět i naší opozici. Pak diktovali straně Směr, kdo má nebo nemá být jejím předsedou. Absolutním koncem bylo to, že jeden z představitelů vstoupil do politické strany.

To je v pořádku, ale nejde se tvářit, že děláte apolitické protesty, když vyzýváte k odchodům z politických nebo vnitrostranických funkcí.

A jak prožíváte to, že preference Směru klesly podle posledního průzkumu na 17 procent?

Dva průzkumy nám dávaly nad 20 procent, dva pod 20. Vnímám úsměvně, že média preferují ty negativní s výsledkem pod 20 procent. Je úplně normální, že strana Směr není po 12 letech na takovém výsluní, na jakém byla, když se pravice během dvou let vlády ukázala jako maximálně neschopná. Tyhle preference dovedeme opět získat, pokud se po těchto volbách ocitneme v opozici. Je to otázka roku, možná dvou, než se vrátíme tam, kde jsme byli.

Chci ale říct, že strana Směr jde vyhrát páté volby po sobě. Snažíme se dosáhnout mety 20 procent, což se žádné jiné straně v tomto miléniu nepodařilo. Lídrem demokratické opozice je Igor Matovič, který je asi největší populista, kterého Slovensko mělo.

Proč myslíte, že preference Směru klesly? Kromě únavy z vládnutí tu je přece spoustu kauz: Gorila, Ján Počiatek, Ladislav Bašternák, ale i výpovědi o kontaktech Mariana Kočnera v nejvyšších patrech Směru a další korupční podezření. Je tohle důvod, proč si teď Směr dává za cíl místo 30 jen 20 procent?

Samozřejmě, že ta antikampaň, která se vede proti straně Směr, respektive ten mediální masakr, jak to nazývá Robert Fico…

Mediální masakr?

Mediální masakr, naše oblíbená fráze. Ten probíhá a samozřejmě přináší své ovoce. Je část voličů, která od nás odešla.

A proč? Proč a kam tedy od Směru voliči podle vás odchází?

Buď uvěřili té antikampani, nebo byli nespokojeni s tím, že se strana Směr nebránila tak, jak měla. Na sociálních sítích si všímám komentářů a podle nich lidem, co odešli ke Kotlebově LSNS, nejvíc vadí, že jsme se nebránili a byli jsme slabí v odpovědích. Ty kauzy jsou v 90 procentech vymyšlené, a když ne vymyšlené, tak velmi jednostranně vykládané.

Jak teď chce Směr zastavit odliv antisystémových voličů směrem k LSNS Mariana Kotleby? Stačí k tomu tvář Petera Pellegriniho a národní a sociální témata?

Je můžeme oslovovat jedině přes aktivní komunikaci na sociálních sítích, tiskové konference a neustálé vysvětlování „kauz“. Jediný způsob, jak je získat zpátky, je očistit naši značku.

Spravujete facebookové stránky politiků Směru, včetně předsedy Roberta Fica. Ztotožňujete se vždy s tím obsahem? Jde mi třeba o video, ve kterém Fico obhajoval výroky exposlance LSNS Milana Mazurka, za které byl odsouzen a ztratil mandát. S tím souhlasíte?

Ano, s obsahem se plně ztotožňuji. To video ale nebylo obhajování výroků pana Mazurka. Je objektivní fakt, že máme problém s kriminalitou v romských osadách, a jsme občas kritizovaní, že jsme možná až příliš sociální k těm, kteří nepomáhají a nepřispívají Slovensku. Předseda Fico chtěl jen poukázat na to, že rozsudek nad Mazurkem z něj akorát udělal mučedníka.

A jak se vám líbí kampaň Směru? Spot Roberta Fica jako učitele ve školce peskujícího opoziční rošťáky.

To bylo výborné.

Začátek předvolební kampaně začala koalice PS/Spolu videem, ve kterém vystupují herci s maskami Roberta Kaliňáka a Roberta Fica a vykrádají banku s název Státní pokladna. Vykrádají, střílí se tam ze samopalů. Nastavili tu laťku hodně vysoko a my jsme se rozhodli adekvátně odpovědět.

Je vám 28, patříte k nejmladší skupině kandidátů do Národní rady. Nastal ve Směru čas na generační obměnu?

Ve Směru probíhá generační obměna kontinuálně. Někteří starší kandidáti se rozhodli už nekandidovat, nabídli jsme nové tváře. Tenhle proces ve straně funguje. Stejně jako když se Robert Fico rozhodl přepustit první místo na kandidátce Peteru Pellegrinimu.

Za tím vidíte generační změnu? Není za tím manévr hezčí tváře Petera Pellegriniho?

Myslím, že to bylo objektivně správné rozhodnutí.

Které tedy znamená generační změnu a Ficův ústup do pozadí?

Jak říká Robert Fico, je mu už 55 let, a i když ví, že to není moc, myslí si, a teď ho cituji, že je čas pustit dopředu i ty mladší. Jestli je za tím těžká logika, nebo generační změna, to nechám na voličích.

Kandidujete za Směr na 150. místě, tedy úplně posledním. Myslíte, že máte šanci stát se poslancem? Jak moc v tom spoléháte na své příjmení, které máte stejné se svým strýcem?

Můj požadavek bylo poslední místo, protože jde o moji první kandidaturu a na vyšší místo nemám, myslím, nárok. Jestli mám šanci? Nemyslím na to. Tím, že jsem členem ústředního volebního týmu, mi musí být přednější zájmy 149. kandidátů přede mnou. Tahle možnost přišla někdy na konci listopadu a už nebyl čas si moje příjmení měnit.

To je samozřejmě nadsázka. Já jsem se dočetl, že máte, nebo jste měl, přezdívku „ministr“…

To byla přezdívka na střední a už ji delší dobu nemám.

A důvodem vašeho vstupu byly podle toho, co jste už v médiích řekl, „lži o Kaliňákovi a Směru“?

Je to jeden z důvodů. Strana potřebuje zapracovat na své značce, očistit se od mnoha lží. A díky tomu, že jsem byl blíž těm lživým tvrzením, která byla často spojována s Robertem Kaliňákem nebo se samotnou stranou, tak vím, kde je pravda. Byl jsem častokrát i fyzicky přítomen při momentech, které jsou nepravdivě popisované. Takže mě to štvalo, že jsem cítil vnitřní potřebu být jedním z komunikátorů a poukazovat na falešná, vymyšlená tvrzení.

Co teď dělá váš strýc Robert Kaliňák? Já jsem slyšel, že bude obchodovat se zbraněmi.

Fíha. Ano, myslím, že se zmínilo, že vyrábí nějaké myslivecké příslušenství. To ale není jeho jediná, respektive hlavní činnost, které se věnuje. Soustředí se na svůj soukromý život. Je v politickém důchodu.

A politický comeback neplánuje?

Nevím o něm, ne.