Kauza Seznamu: Jak se mohlo stát, že stát přihrál peníze spekulantům s byty

Stačilo založit spolek a pak se upsat, že byt bude pět let sloužit k sociálním účelům. Po uplynutí lhůty ale mohli majitelé s byty nakládat podle libosti. To vše jim umožnili úředníci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří v minulých letech rozdělovali dotace na sociální bydlení.

„Když jsem s těmi úředníky hovořil, říkali, že se prostě snažili rozproudit trh se sociálními byty, který tady ještě pár let zpátky pořádně nebyl,“ říká autor zjištění, reportér Petr Švihel. „Aby se tak stalo, rozhodli se, že dotační podmínky udělají velice volné, otevřené. Dokonce ani nedali podmínku, aby měl žadatel alespoň nějakou zkušenost se sociálními službami. Tvrdili, že vzali úplný základ podmínek, které pro čerpání dotací vyžaduje Evropská komise, a nepřidávali žádné další.“

Evropská komise ovšem české úředníky záhy upozornila na to, že pětiletá lhůta, po kterou musí byty sloužit jako sociální bydlení, je příliš krátká. A nahrává spekulantům. A že by bylo vhodnější byt jako sociální „zapečetit“ třeba na dvacet let.

To se ovšem českým úředníkům nezdálo. „Ve zkratce – reagovali na to tvrzením, že dvacetiletá lhůta je příliš dlouhá. Že by se například byty musely dvacet let kontrolovat a velice složitě dokumentovat každá jednotlivá změna v daném objektu,“ doplňuje Švihel. „Komise naopak tvrdila, že pětiletá udržitelnost je příliš krátká a opravdu zaujme spíše spekulanty nebo lidi, kteří to využijí ke svému prospěchu.“

Podobný názor ostatně mají i odborníci na sociální bydlení. „Říkali totéž: Že dotační titul na ně působí dojmem, že byl ušitý tak, aby se zapojili spíše různí spekulanti než třeba neziskové organizace či obce. Mimochodem – podmínky byly nastaveny tak, že obce měly k penězům horší přístup než zmiňované spolky. Z evropských dotací šlo 85 procent částky. Obce pak mohly dostat dalších 5 procent ze státního rozpočtu, kdežto neziskové organizace včetně spolků dalších 10 procent navíc.“

Celkově uvolnilo ministerstvo na dotacích na sociální bydlení zhruba miliardu korun. Z toho až 300 milionů korun putovalo na účty nejrůznějších spolků.

„Dostal jsem se ke všem příjemcům této dotace a pak si rozfiltroval, co jsou zač. Pokud jde o spolky, většina z nich neměla žádné zkušenosti se sociálními službami a většina z nich byla založena krátce předtím nebo během té dotační výzvy,“ doplňuje Švihel. S tím, že založit spolek je skutečně snadné: „Stačí dát dohromady tři lidi a napsat jednoduchou smlouvu, jednoduchá pravidla fungování a spolek je na světě. Může to působit dojmem, že se nějaká skupina lidí dozvěděla, že je to velice zajímavá výzva a velice snadno si takhle mohli přijít k penězům.“

Jak na zjištění Seznamu reagovali politici? A hrozí, že Brusel odmítne dotační titul proplatit, nebo peníze vymáhat zpátky? Odpovědi v rozhovoru investigativní novinářky Sabiny Slonkové s Petrem Švihelem v úvodním videu.

Interview je součástí pořadu Reportéři Seznamu, který můžete v premiéře sledovat každé druhé pondělí od 20:30 na TV Seznam. Anebo si jej můžete pustit ze záznamu níže.

Jak naladit Televizi Seznam? Praktický návod ZDE.

A sledujte nás také na Facebooku.