Článek
Zkorumpovaný soudce je pro společnost a její fungování vysoce škodlivou záležitostí. Vyšetřit tento zločin pak pro detektivy a státní zástupce představuje jednu z nejsložitějších disciplín.
Právě do takto náročné operace se nyní pustili vyšetřovatelé dozorovaní pražským vrchním státním zastupitelstvím vedeným Lenkou Bradáčovou, když obvinili pět lidí kvůli podplácení.
Mezi stíhanými jsou podle sobotních informací Radiožurnálu soudce pražského vrchního soudu Zdeněk Sovák a známý advokát Jiří Teryngel.
Razítko od prezidenta a premiéra
Seznam Zprávy od zdrojů blízkých vyšetřování případu mapovaly, o jak komplikovaný zásah šlo. Na starost má kauzu stejný policejní tým, který před několika týdny spustil velký případ kolem bývalého místopředsedy Fotbalové asociace Romana Berbra.
Aby policie vůbec mohla zahájit stíhání soudce, musí na to mít souhlas od prezidenta republiky kontrasignovaný předsedou vlády. Povolení k domovní prohlídce, která podle sobotních informací Seznam Zpráv probíhala u soudce v kanceláři i doma, potřebují kriminalisté souhlas od soudu - tedy od kolegů podezřelého.
Je tedy zřejmé, že už na samém počátku musí mít detektivové pohromadě kvalitní a neprůstřelné informace a důkazy, aby nebylo pochyb o jejich zásahu, ke kterému v tomto případě dávali svolení i prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).
Vyřídit toto povolovací kolečko trvá několik dnů, během nichž vzniká riziko úniku informací o chystané policejní akci.
Komplikovanost a citlivost operace proti soudci patří k důvodům, proč se do vyšetřování justičních představitelů příliš nikdo nehrne. Jednou z mála výjimek je pražské vrchní státní zastupitelství, jehož vedoucí Lenka Bradáčová má na kontě už několik případů uplacených soudců.
V roce 2011 ještě coby náměstkyně krajského státního zástupce vedla vyšetřování uplaceného litoměřického soudce Josefa Knotka, který byl odsouzen k více jak třem letům vězení. V roce 2016 se jí podařilo do vězení dostat dalšího uplaceného soudce Ondřeje Havlína, před dvěma lety pak její úřad pro podezření z korupce spustil vyšetřování soudce Ivana Elischera z pražského vrchního soudu.
Nalomená důvěra
Aktuální případ kolem Zdeňka Sováka je alarmující z důvodů, že jeho působiště - vrchní soud - je klíčovou institucí české justice, protože právě tady řada velkých případů, často spojených i s vysokou politikou, pravomocně končí.
Například na začátku října tento odvolací soud osvobodil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou), lobbistu Ivo Rittiga a advokáta Davida Michala v případu údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby.
Když se pak ukáže, že na takto důležité instituci působí soudci stíhaní pro podezření z rozhodování za úplatek, poškozuje se důvěra veřejnosti ve spravedlivý proces.
Státní zástupci navíc v minulém roce po verdiktech Nejvyššího a Ústavního soudu přišli o možnost pravomocné rozhodnutí soudu zvrátit - a to prostřednictvím dovolání k Nejvyššímu soudu. Žalobci se stali de facto bezbrannými v situacích, kdy nižší soudy navzdory silným a zdánlivě neprůstřelným důkazům obžalované osvobodí.
Letos v září Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana v případu bývalého náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka.
Soudci jeho stíhání v minulém roce zrušili. Grygárka žalobci podezřívali, že kvůli jeho nečinnosti spadlo pod stůl vyšetřování tajných švýcarských kont lobbisty Romana Janouška. Mimochodem: Verdikt, který pravomocně potvrdil zastavení trestního stíhání Grygárka, sepsal nyní obviněný soudce Zdeněk Sovák. Podle něho se nepodařilo prokázat, že by Grygárek nesplnil své povinnosti.
Staří známí
Zdroje Seznam Zpráv obeznámené s vyšetřováním Sovákovo chování charakterizují slovy „Musíme si pomáhat“. Mělo jít o systém různých výpomocí ve vybraných případech. Sovák je zkušený 70letý soudce, který se opíral o síť dlouholetých kontaktů utkaných již v době za minulého režimu, kdy část z nich působila ve funkcích prokurátorů.
Do této generace právníků patří i spoluobviněný advokát Jiří Teryngel, který se teď do potíží nedostal poprvé. V roce 2016 dostal podmínku v kauze společnosti Letka Team, v níž stát přišel o 118 milionů korun na daních. Značného vlivu nabyl Teryngel na přelomu milénia v éře vlády Miloše Zemana, kdy - jak upozornil server Neovlivní.cz - například vypracoval pro Úřad vlády trestní oznámení proti novinářům v kauze Olovo.
Advokát Teryngel se dobře zná s pražskou žalobkyní (nyní postavena mimo službu) Dagmar Máchovou, kterou v roce 2016 kvůli podezření z vynášení informací ze spisů (kauza Bereta) obvinili vyšetřovatelé pod vedením pražského vrchního státního zastupitelství.
„Z hlediska právní erudice si myslím, že patří k nejlepším zástupcům, které Jana Hercegová měla. Je myšlenkově pružnou žalobkyní, která dokáže reagovat na změny důkazní situace v přípravném či důkazním řízení před soudem,“ komentoval před lety advokát Teryngel kariéru Máchové.
Soudce Sovák působí na Vrchním soudu v Praze jako předseda senátu. Již v minulosti se dostal do problémů, dvakrát byl dočasně zbaven funkce a nesměl soudit.
Ještě v době působení na Nejvyšším soudu byl trestně stíhaný kvůli podezření z porušování autorského práva a podvodu. Podle policie se dopustil plagiátorství, cizí odborné texty podle vyšetřovatelů společně s dalšími dvěma stíhanými publikovali pod svými jmény. Sovák se nakonec s poškozenými domluvil na mimosoudním vyrovnání, hájil se, že nešlo o úmysl, ale nešťastnou událost, trestní stíhání bylo zastaveno.
V roce 2003 soudce boural, policie mu naměřila 2,45 promile alkoholu, z čehož vyvázl s pokutou ve výši pouhých 1500 korun. Se zahlazením nehody mu podle dřívějších informací médií pomáhal Vladislav Větrovec, který se podle policie podílel na zmanipulovaných konkurzech kolem ústeckého soudce Jiřího Berky.
Podle odposlechů pořízených v Berkově kauze byli Sovák a Větrovec v minulosti v častém kontaktu. Nahrávky rovněž odhalily, že Větrovec o Sovákově automobilové havárii hovořil s litoměřickým soudcem Josefem Knotkem.
Jméno soudce Zdeňka Sováka budou znát i studenti právnických fakult. Sovák je spoluautorem vysokoškolských učebnic. Dílo Trestní zákon a trestní řád sepsal s právníkem Jiřím Jelínkem, kterému letos prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.
