Článek
Janu Horákovi se ve čtvrtek před soudem chvěl hlas.
„Je pro mě děsivé, že žalobci požadují odsouzení nevinného sedmdesátiletého člověka,“ prohlásil.
Bývalý státní úředník je obžalován v kauze největšího restitučního skandálu – případu, kdy stát vydal neoprávněně lukrativní pozemky v hodnotě 1,4 miliardy korun lidem, kteří na ně neměli nárok.
A tyhle parcely pak skončily u lidí kolem známého podnikatele Romana Janouška.
Případ teď jde u soudu do finále, rozsudek soudkyně vyhlásí začátkem července. Kromě právníka Horáka jsou obžalovaní ještě Eva Benešová a Petr Chmelík, bývalí ředitelé pozemkového úřadu.
Ve čtvrtek měli všichni tři poslední šanci přesvědčit senát, že jsou nevinní. „Vždycky jsem se snažil rozhodovat férově,“ řekl právník Horák ve své závěrečné řeči.
To hlavní se v tomto příběhu zrodilo v letech 2010 až 2011: pozemkoví úředníci měli tehdy na stole žádost skupiny restituentů, ať stát uzná, že jim komunistická vláda zabavila (a později zastavěla) ohromné rozlohy polí po prvorepublikovém velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Dnes na nich stojí například sídliště v pražských Strašnicích.
Uspěli - a od státu pak jako náhradu dostali zajímavé parcely v tržní hodnotě až několika miliard.
Až později se náhodou zjistilo, že část restituce je neoprávněná. Jedna z dědiček totiž nebyla velkostatkářovou příbuznou, přestože pozemky úředníci vydali právě s argumentem, že je jeho praneteří.
Ministerstvo zemědělství později potvrdilo, že restituce je vadná. Ke stejnému závěru dospělo policejní vyšetřování. Škodu státní zástupce v obžalobě spočítal na 1,4 miliardy korun – to je součet hodnot pozemků, které restituenti dostali nad rámec toho, nač měli právo.
A trojice Benešová, Horák a Chmelík je souzena za to, že to celé způsobila svými podpisy pod příslušná rozhodnutí úřadu. Podle obžaloby měli úředníci povinnost důkladně prověřit vztahy mezi dědici a původními majiteli. Kdyby to bývali udělali, nemohli by dát na restituci svá razítka.
Právník Horák ve středu před soudem prohlásil, že byl vyčerpaný z množství spisů. „Byli jsme pod silným tlakem dokončit restituční řízení,“ řekl. Přiznal přitom, že se stala neúmyslná chyba a část pozemků se restituentům neměla vydávat.
Jeho bývalá ředitelka Benešová upozornila, že z celé restituce neměla žádný prospěch. Neboli že od restituentů rozhodně nedostala úplatek. „Mám z toho jediný prospěch - že chodím na psychiatrii,“ řekla ironicky.
Jak ukázalo vyšetřování a pak i soudní líčení, rodina velkostatkářových dědiců ve skutečnosti získala pozemky jen na papíře. Všechny pozemky obratem převáděla do akciové společnosti s utajenými vlastníky.
U soudu vyšlo najevo, že podílníky byli například Roman Janoušek, další pražský podnikatel a bývalý politik ODS Tomáš Hrdlička nebo byznysmeni ze stavební společnosti Syner.
Detektivové od začátku pracovali s verzí, že Janoušek a spol. byli ve skutečnosti zákulisními hybateli celé restituce. Nikdy pro to ale nezískali přesvědčivé důkazy.
Pozemky jsou dnes zablokované policií. Pokud budou úředníci potrestaní, soud je označí za výnos z trestného činu a propadnou zpět státu.
