Kauza Boeing plus koronavirus. To jsme nezažili, říká Jiří Šimáně

„Koronavirus může vyvolat propad evropské ekonomiky, jehož rozsah teď zatím nikdo neodhadne. Záležet bude na tom, jak dlouho to bude trvat,“ říká Jiří Šimáně.

Jeho firma čelí nebývalé kumulaci nepříznivých dopadů, které manažeři nedokážou ovlivnit. Už loni Smartwings výrazně poškodilo nařízení leteckých úřadů, které po dvou haváriích nového typu Boeingu 737 MAX nařídily preventivní uzemnění všech těchto strojů do doby, než výrobce odstraní technická rizika.

Zákaz přišel v březnu, v té době měly Smartwings v provozu sedm Boeingů 737 MAX, dalších 15 jich měly od výrobce převzít do ledna 2021.

„Na loňské léto jsme počítali s 16 letadly, která nám chyběla,“ vzpomíná Šimáně. Před hlavní turistickou sezonou tak jeho firma musela narychlo pronajímat letadla, o něž byla nouze, protože uzemnění postihlo i další dopravce. A přizpůsobovat nové situaci letové řády i personální stav.

„Loňský rok měl být nejlepší v naší historii, plánovali jsme zisk mezi 800 miliony až miliardou korun. Nakonec jsme za cenu obrovského úsilí zachránili černou nulu,“ říká Šimáně. Jeho skupina loni přepravila 8,2 milionu cestujících – téměř o osm procent méně v roce předchozím.

Potíže s boeingy se protahují i do letoška. Podle mluvčí Smartwings Vlaďky Dufkové škoda, kterou společnosti chybějící letadla způsobila, přesáhla do konce minulého týdne dvě miliardy korun.

„Boeing sliboval několik termínů dodání nových letadel. Žádný z těchto termínů nakonec dodržen nebyl. Očekáváme, že se tak stane až v prvním kvartále roku 2021,“ říká Šimáně. Letos s pronájmem cizích letadel nepočítá. „Loni jsme nakonec odlétali téměř všechny plánované lety, letos počítáme s kapacitou sníženou asi o 20 procent, přizpůsobili jsme tomu náš program.“

Dopad na hospodaření Smartwings by podle něj neměl být tak drastický jako loni. Šimáně každopádně počítá s tím, že se s Boeingem dohodne na odškodném. „Jednáme o tom,“ říká.

K potížím s boeingy se letos přidala epidemie koronaviru. ČSA musela po vládních nařízeních zrušit linky do Milána, Boloně a do korejského Soulu, k tomu se přidává strach lidí z cestování a propad předprodejů.

Smartwings Group na sklonku minulého týdne ohlásila, že zavádí úsporná opatření. Snižuje mzdové náklady, nabízí dočasně zkrácené pracovní úvazky a neplacené volno, zastavila nábor nových zaměstnanců i výcvikové kurzy, odkládá plánované projekty. A přepracovává letové řády. „Provádíme revizi v letových řádech v rámci celé sítě linek ČSA a Smartwings. Již předminulý týden ČSA v reakci na rostoucí obavy z šíření koronaviru pozastavily přímé letecké spojení mezi Prahou a Soulem. V pondělí 2. 3. 2020 pozastavily do 6. dubna 2020 pravidelné letecké spojení z Prahy do italských destinací Milán a Boloňa. A pátek ČSA oznámily, že od 10. března do 7. dubna 2020 přerušují pravidelné letecké spojení Praha-Řím,“ vypočítala Dufková. V úterý pak Smartwings oznámily zastavení letů do izraelského Tel Avivu.

Šéfové aerolinek na celém světě teď čekají, jaký bude konečný dopad epidemie na jejich byznys. „Zatím se to nedá odhadovat, záleží na tom, jak dlouho bude situace trvat,“ říká Jiří Šimáně.

Majitelé Unimex Group řeší ještě jednu nepříjemnou záležitost. Rádi by odkoupili zpět menšinový 49,9procentní podíl, který v holdingu Smartwings drží čínská státní společnost CITIC. Číňané podíl získali před třemi lety, tehdy ho kupovala soukromá korporace CEFC. Ta však předloni zkrachovala. Aktiva CEFC v Česku postupně převzala čínská státní společnost CITIC, která se tak stala i společníkem Šimáněho a Šmejkala ve Smartwings.

Čeští byznysmeni by rádi podíl CITIC odkoupili zpět, podle Šimáněho spolupráce s čínskými partnery nesplnila očekávání.

Letecký byznys v minulých dvou dekádách postihla řada nepředvídatelných nárazů: epidemie ptačí chřipky v letech 2005 a 2013, MERS nebo SARS. V roce 2001 cestující vyděsil teroristický útok na newyorská „dvojčata“, což pocítily hlavně aerolinie operující v Americe nebo na mezikontinentálních linkách. Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull v dubnu 2010 zase uzavřel na týden prakticky veškerý letecký provoz nad Evropou.

Všechny tyto události způsobily aeroliniím ztráty. Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO byl nejhorší dopad SARS v roce 2003. Aeroliniím v asijské a pacifické oblasti způsobil osmiprocentní propad výkonnosti a z obratu jim ukousl šest miliard dolarů.

Vůbec největší ztráty ale leteckému průmyslu způsobila v letech 2008 až 2009 světová hospodářská krize.

Následky epidemie koronaviru se dnes byznysmeni neodvažují předpovídat. „Pokud to bude trvat dlouho, mohou dopady překonat SARS. Záleží ale na vývoji nákazy a také na tom, jak na ni budou reagovat politici. Nejhorší je vyvolávání zbytečné paniky,“ dodává.

Hlavní hrozbou i pro český letecký byznys je ovšem přízrak příští krize, kterou by nákaza mohla vyvolat.

Faktorů, které by krizi mohly spustit, je ale víc. „Další věcí, která může trhy pohnout, pokud ji politici nezvládnou, jsou čtyři miliony uprchlíků v Turecku, kteří se chtějí dostat do Evropy,“ varuje Šimáně.

Na druhou stranu se majitel Smartwings neobává, že by jeho podnikání mohla výrazněji poškodit evropská environmentální politika. Aktivistická hnutí, jež odrazují od používání letecké dopravy, podle něj nebudou mít na trh větší dopad. A pokud Evropská unie zpoplatní emise v letecké dopravě zvláštní formou daně nebo poplatku, bude to podle něj v pořádku, pokud by opatření dopadlo na všechny v oboru stejně.

„Každopádně jsme v situaci, kterou jsme nikdy nezažili. Nikdy se nesešlo najednou tolik nepříznivých vlivů, které nejsme schopni ovlivnit,“ říká Jiří Šimáně. I tak ujišťuje, že na celou skupinu Unimex Group nebudou mít problémy aerolinek Smartwings výraznější dopad. A samy Smartwings se podle něj s aktuálními potížemi vypořádají.