Článek
Čerstvá zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu spadajícího pod Organizaci spojených národů popisuje dopady globálního oteplování a především to, jak se se zvyšující teplotou budou dopady zhoršovat. Některé z nich spolu úzce souvisí. Narůstající sucho a zvyšující se teplota například v některých regionech zvýší počet požárů, zatímco jiná místa ohrozí stoupající hladina oceánů v kombinaci s častějšími povodněmi.
Některé dopady zažíváme už dnes, jiné se budou dramaticky lišit podle toho, zda se nám podaří oteplování zmírnit, vysvětlují vědci. Přesná podoba globálního oteplování se tak podle nich předpovědět nedá. Zpráva ale obsahuje tři konkrétní příklady, jak by vývoj v příštích sto letech mohl probíhat.
A jaký je nejhorší z popsaných scénářů?
V roce 2020 se navzdory předchozím slibům mezinárodní podpora Pařížské dohody, v níž se státy zavázaly snížit emise a bojovat tak proti globálnímu oteplování, vytratí. V následujících letech se sice některé státy pokusí produkci oxidu uhličitého snížit, tato snaha ale nebude příliš úspěšná. Skleníkový efekt se zhorší, ale extrémní výkyvy počasí dopadnou spíše na neobydlené oblasti, takže nevzbudí mnoho pozornosti. Některá města častěji potrápí vedra a v Alpách, Skalistých horách a Andách ubude sníh, o menších pohořích nemluvě.
V roce 2030 dosáhne oteplování hodnoty 1,5 stupně. Nepřijdou žádná mezinárodní opatření. Některá pobřeží zasáhnou přírodní katastrofy spojené se silnými tropickými bouřemi známými jako El Niño.
Ve třicátých letech se oteplení přiblíží 2 stupňům. Všechny kontinenty budou sužovat vlny veder. V tropických oblastech a asijských velkoměstech budou mít vedra smrtící efekt, a to zejména na ty nejchudší, kteří nemají prostředky se následkům extrémních teplot bránit. Sucho se rozšíří ze Středomoří, Střední Ameriky, Amazonie a jižní Austrálie do všech sousedních oblastí. Jihovýchodní Asii zasáhnou přívalové deště spojené se silnými záplavami. Mnoho ekosystémů zcela zanikne, například korálové útesy, mokřady a řada lesů napříč planetou. Amazonie bude čelit historickému suchu, umocněnému postupujícím kácením deštného pralesa. Hurikány a přívalové povodně zničí větší část Miami.
Dvouleté sucho způsobí nejhorší neúrodu obilí v dějinách ve východní Evropě, Rusku a na Velkých pláních v USA. Cena potravin stoupne a s tím také počet lidí, kteří nebudou mít dost peněz na jídlo. Rozšíří se chudoba a nedostatek jídla v mnoha částech světa a klesne doba dožití. Tím pádem narostou nepokoje. Nejhůře postižené země budou politicky nestabilní, protože státy přestanou plnit svoje základní funkce.
Země produkující největší množství oxidu uhličitého se pokusí rychle prosadit plán na výsadbu stromů, které by oxid uhličitý z atmosféry zachytily. V tuto chvíli nastoupí obrovské investice do obnovitelných zdrojů. Ovšem pozdě a nekoordinovaně, takže neefektivně.
Ceny energií vzrostou, protože se zvýší poptávka a bude chybět infrastruktura k novým zdrojům. Tudíž přijdou rozsáhlé výpadky elektřiny.
Některé státy navrhnou snížit dopady slunečního záření rozprášením tisíce tun aerosolu síry, to ale vzbudí obrovské obavy z nejrůznějších negativních dopadů. Globální i lokální oteplování poroste stále rychlejším tempem, zatímco mezinárodní debaty o řešení krize se teprve rozjedou.
V roce 2100 dosáhne podle černého scénáře oteplení hodnoty 3 stupňů a dál roste. Produkce oxidu uhličitého se sice sníží, ale vyrovnaného stavu se zatím nepodaří dosáhnout. Obrovské množství oxidu uhličitého v atmosféře se navíc bude rozkládat ještě mnoho dalších let. Svět tak, jak jsme ho znali z roku 2020, už nebude existovat. Průměrná doba života bude kratší, efektivita venkovní práce nižší, v mnoha oblastech kvůli vedrům dramaticky klesne kvalita života. Sucho sníží úrodnost půdy, čímž se v některých oblastech zemědělství stane ekonomicky neudržitelným, takže naroste chudoba a nezaměstnanost. Následovat bude řada válečných konfliktů.
Mnoho ekosystémů bude nenávratně poškozeno, mnoho živočišných a rostlinných druhů vyhyne, lesy poničí rozsáhlé požáry. Život přírodních kmenů se stane neudržitelným. Led na pólech bude odtávat stále rychleji, takže některé ostrovní národy budou kvůli zvýšené hladině oceánů hledat útočiště u stále rozhádanějšího mezinárodního společenství. Ekonomické ztráty, způsobené klimatickými dopady, politickou nestabilitou a zničenými ekosystémy, budou drtivé.
Poslední zprávu o dopadech globálního oteplování na život na Zemi představili vědci osmého srpna v Ženevě v rámci Mezivládního panelu pro klimatickou změnu. Dosavadní oteplení o jeden stupeň Celsia oproti době před průmyslovou revolucí má podle odborníků mnoho negativních dopadů už dnes. Klíčové podle nich bude, zda se nám v průběhu příštích let podaří udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, jak k tomu vyzývá Pařížská dohoda z roku 2015. Smluvními stranami této dohody jsou státy ze všech pěti kontinentů světa a s výjimkou Ruské federace zahrnují všechny významné producenty emisí skleníkových plynů, jako jsou například Čína a USA. Dohodu ratifikovaly také EU a všechny její členské státy, včetně České republiky.
