Katastrofa je neodvratná. „Lidé s covidem stůňou i měsíce,“ popisují lékaři

Epidemická situace v České republice se dostává do kritického bodu. S covidem-19 leží v nemocnicích přes 7 000 lidí, víc než 1 500 z nich je v těžkém stavu. Nakažených přitom stále přibývá.

„V těchto dnech je v naší nemocnici hospitalizováno víc než 250 pacientů, nejmladšímu z nich je 28 let. Bohužel přibývají mladší s velmi těžkým průběhem. Nesnažím se vás strašit, tohle je realita. Současná situace je skutečně velmi špatná. Kapacity nemocnice i síly zdravotníků už jsou dnes na hraně. Jsme vyčerpaní. Potřebujeme naději. Pojďme dodržovat opatření – rozestupy, respirátory a omezme kontakty na minimum,“ vyzval Václav Šimánek, ředitel Fakultní nemocnice Plzeň.

Zařízení je podle krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše nejvytíženějším zdravotnickým zařízením, které v Česku pečuje o covidové pacienty.

Jak očekávají lékaři, které Seznam Zprávy oslovily, nápor může trvat minimálně ještě několik týdnů. U některých pacientů se intenzivní péče může protáhnout na velmi dlouhou dobu.

„Doba pobytu se různí podle tíže stavu mezi několika dny až několika měsíci. Vyléčí se asi 70 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče, ale nemocných napojených na umělou plicní ventilaci asi jen 40 procent,“ přiblížil Tomáš Gabrhelík, primář Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Pacienti s covidem-19 se podle něj kromě běžných dýchacích potíží potýkají i s jinými zdravotními problémy – objevuje se selhání oběhu, poruchy ledvin a střevní činnosti, superinfekce bakteriálními kmeny, těžká svalová slabost a další,” vyjmenovává.

Jeho slova potvrzuje primář interního oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou Tomáš Vacek.

„U pacientů v intenzivní péči mohou být komplikace mnohé. V souvislosti s covidem-19, respektive se zánětlivou odpovědí, kterou vyvolává, se setkáváme mimo jiné poměrně často s tromboembolickými komplikacemi, například plicní embolií. Poměrně časté je i selhání srdce, ledvin, neurologické obtíže. Samozřejmě se u těchto pacientů mohou vyskytnout různé infekční komplikace,“ popsal lékař.

Některým hospitalizovaným pacientům stačí takzvaná HFNO, tedy vysokoprůtoková nosní oxygenoterapie. Takový pacient není přímo uveden do umělého spánku. Pokud se jeho stav zhorší natolik, že je nutné napojení na invazivní ventilaci, je uveden do umělého spánku, zaintubován a připojen k ventilátoru.

„Prognóza ventilovaných pacientů je obecně horší, v případě covidu-19 násobně horší, než na co jsme bývali zvyklí,“ dodává primář Vacek.

Oba lékaři přitom vnímají trend, který zmiňuje ředitel FN Plzeň Šimánek – přibývá mladších pacientů a průběh těžkého covidu-19 bývá jiný než dosud.

„Staráme se o mladší pacienty bez zátěže chronickými chorobami, průběh onemocnění je rychlejší,“ uvádí primář Gabrhelík. „Můžu potvrdit, že tu neleží jen ročníky 1930, 1940 nebo 1950, ale stále častěji 1960, 1970 nebo 1980. Průběhy se nám zdají horší, ale data nemáme,“ dodává primář Vacek.

Podle v pátek zveřejněných informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) budou i při nejvíce optimistickém scénáři počty nakažených nadále stoupat, a to až k 20 tisícům denně. Počet nových hospitalizací může překročit osm tisíc a poté začít klesat. Scénář nicméně kalkuluje s omezením kontaktů na pětinu, to znamená jejich omezení na polovinu oproti současnému stavu.

Tomáš Gabrhelík počítá s tím, že náročná situace ještě týdny potrvá.

„Situace bude kulminovat minimálně další tři týdny, další vývoj bude záležet na zodpovědnosti každého z nás, na dodržování základních opatření a také na rychlosti proočkování rizikové populace,“ míní.

„Osobně očekávám, že nás čeká ještě čtyři až šest týdnů náporu, který je již za hranou, poté se situace vrátí k nějakému zvládnutelnému stavu. To samozřejmě neznamená, že bude po epidemii, ale snad se alespoň dostaneme z medicíny katastrof. Je tam ale velké množství proměnných. Strašně bude záležet na chování populace obecně, na tom, zda se konečně rozjede masivní vakcinace. Jednou ze zásadních věcí je také to, zda konečně začne nějakým rozumným způsobem fungovat řízení státu na centrální úrovni, ale tomu už osobně nevěřím,“ uvádí Tomáš Vacek.

„V tuto chvíli se již samozřejmě nehraje o odvrácení zdravotní katastrofy, to jsme v uplynulých měsících prováhali. Škody na lidských životech, ekonomice a společnosti jsou již nyní nedozírné. Teď se hraje o to, jak ještě dlouho si budeme trvání této katastrofy sami prodlužovat,“ dodává.

V neděli v Česku přibylo 4 557 případů nákazy koronavirem. Je to o 500 víc než před týdnem a nejvyšší nedělní počet od 3. ledna. S nákazou se nyní potýká 148 960 lidí, což je nejvíc za celou dobu epidemie, která byla v Česku potvrzena poprvé přesně před rokem.

Za rok v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 20 469 lidí, jen za únor bylo obětí téměř 3 800, což je třetí nejhorší měsíc po listopadu a lednu.