Katalánský politik terčem špionáže. Stopy vedou ke španělské vládě

Jeden z mluvčích katalánského parlamentu Roger Torrent, ale i další prokatalánští politici se stali terčem špionáže, tvrdí článek, který je výsledkem společné práce britského deníku The Guardian a španělského listu El País.

Torrentův telefon měl být nabourán skrze aplikaci WhatsApp – dostat se lze k e-mailům, textovým zprávám i fotografiím. Potenciálně se právě pomocí této aplikace dá i zapnout nahrávání hlasu, a tedy odposlouchávání. Na celou kauzu přišel kanadský kyberbezpečnostní institut.

Podle něj je za sledováním software Pegasus, který vyvinula izraelská společnost NSO Group. Kanadští specialisté usoudili, že pomocí softwaru sledovali od dubna do května minulého roku na 1 400 uživatelů komunikační aplikace. Mezi nimi byli například novináři z Indie nebo lidskoprávní aktivisté z Maroka. Společnost WhatsApp, kterou vlastní Facebook, už na NSO Group ve Spojených státech podala žalobu.

NSO Group uživatele sleduje na zakázku jednotlivých vlád, které se snaží vypátrat a usvědčit teroristy nebo jiné zločince. Předchozími klienty byly prokazatelně vlády Saúdské Arábie nebo Mexika. Nikdo však zatím neusvědčil žádnou evropskou vládu z toho, že by si služby izraelské společnosti objednala. V případě katalánského politika však nitky vedou přímo do Madridu.

Sám Roger Torrent totiž tvrdí, že ho odposlouchávala vláda. „Zdá se mi velmi špatné, že jsou politici sledováni v demokratickém a právním státě,“ komentoval pro The Guardian a El País Torrent. Právě v době, kdy byl Torrentův telefon pod hledáčkem softwaru Pegasus, řešil španělský nejvyšší soud případy politiků a občanských aktivistů, kteří se zapojili do katalánského referenda o nezávislosti v roce 2017. To bylo vyhlášeno jako ilegální a jeho představitelé skončili v exilu nebo ve vězení. Torrent u soudu vystupoval jako svědek.

Ve stejné době, kdy Torrenta sledovali, se politik sešel například s eurokomisařkou Dunjou Mijatovičovou, která má ve svém portfoliu lidskoprávní témata. „Děly se mi zvláštní věci, dostával jsem zvláštní zprávy,“ komentuje Torrent loňské jaro. A trvá na tom, že za tím vidí „ruku španělské vlády“.

„Vláda nemá žádné důkazy o tom, že by byl Roger Torrent terčem hackování jeho telefonu,“ odmítá Torrentovo tvrzení mluvčí španělské vlády, která navíc zdůraznila, že jakékoliv sledování cizí komunikace by muselo projít soudním schválením.

Kanadští kyberspecialisté skupiny Citizen Lab, která spadá pod univerzitu v Torontu, však říkají, že jasnou cestu od Torrentova mobilu ke španělské vládě není jednoduché odhalit. „Když ale najdete cíl softwaru Pegasus, nacházíte otisky prstů vlády,“ uvažuje však John Scott-Railton, člen torontské skupiny.

„Je to opravdu obrovsky problematické,“ pokračuje Scott-Railton: „Naznačuje to možnou vnitrostátní politickou špionáž. A jsme velmi zvědaví na to, jak bude pokračovat vyšetřování ve Španělsku.“

Mezi katalánské politiky, kteří čelili stejnému hackerskému útoku jako Roger Torrent, patří také Anna Gabrielová, bývalá poslankyně katalánské vlády, a její právník Olivier Peter. Gabrielová žije od roku 2018 ve Švýcarsku, aby nemusela svědčit před nejvyšším soudem kvůli katalánskému referendu.