Katalánsko opět před španělskou justicí. S policisty, kteří neuposlechli rozkaz

Na podzim 2017 dostali členové katalánského policejního sboru Mossos d'Esquadra od španělské vlády za úkol zabránit účastníkům referenda o nezávislosti volit. Neměli je pouštět do volebních místností a obecně měli zabránit protiprávnímu jednání. Mossos v čele s Josepem Lluísem Traperem ale neuposlechli. Do politického konfliktu se tak, v některých případech násilně, zapojila španělská národní garda.

Nyní se členové Mossos dostali až ke španělskému nejvyššímu soudu, a to kvůli obvinění ze zrady. „Obviňují je, že se nezachovali loajálně vůči španělské vládě,” vysvětluje pro Seznam Zprávy kauzu politolog Martin Mejstřík. Vláda však podle Mejstříka tušila, že Mossos neposlechnou rozkazy, a rozhodla se povolat národní gardu ze všech míst Španělska již dopředu.

Hlavní postavou soudního líčení, které v pondělí začalo v Madridu a potrvá až do března, je Josep Lluís Trapero, bývalý šéf katalánské policie. K jeho obvinění patří také výtka, že se během katalánského referenda choval příliš „pasivně”. Za rebelii mu hrozí až 11 let za mřížemi. Ve světle nedávného procesu s katalánskými politiky, z nichž někteří dostali až 13 let ve vězení, se nedá vyloučit, že i rozsudek nad Traperem bude přísný.

Na lavici obžalovaných zasedli také Pere Soler, César Puig a Teresa Laplanaová. „Shodou okolností se v Madridu odehrává ještě další soud s katalánskými politiky,” připomíná Mejstřík. Podle politologa se procesem situace v Katalánsku dramaticky nezmění: „Pro Španěle je to utvrzení, že jsou Katalánci neloajální na všech možných úrovních, pro Katalánce zase, že podstupují další oběti,” vysvětluje.

Na obyvatele katalánského regionu už dopadá lehká apatie. Dva a půl roku trvající spory o autonomii a legalitu referenda jsou již pro běžné občany příliš dlouhá doba. „Vědí, že se vůči Španělsku zásadně jejich postavení nezmění,” upozorňuje Martin Mejstřík.

Přesto se soud koná jen dva týdny poté, co dostala nová vláda staronového premiéra Pedra Sáncheze důvěru. Tu si premiér vydobyl i díky podpoře poslanců katalánské strany ERC (Esquerra Republicana de Catalunya). Na oplátku Sánchez slíbil politická jednání s katalánskou vládou.

V pondělí se téma Katalánska otevřelo i na půdě Evropského parlamentu. Zástupci tří nejsilnějších frakcí zmínili, že jejich poslanci chtějí vyhovět žádosti Španělska o vydání dvou katalánských europoslanců Carlese Puigdemonta a Antoniho Comína. Puigdemont, coby bývalý prezident katalánské regionální vlády, vyhlásil v roce 2017 ilegální referendum. Antoni Comín byl řadovým členem regionální vlády.

Oba však získali mandát v europarlamentu a kolegům z členských států EU vzniklo dilema. „Je to velmi kontroverzní téma. Pokud europoslance vydají, dotyční velmi pravděpodobně skončí ve vězení. To je naprosto nevídaná situace pro Evropu jednadvacátého století,“ vysvětluje problém Mejstřík.

Podle politologa je spíše pravděpodobné, že dva katalánské politiky europarlament nevydá. „Nechtějí vysílat takový signál,” říká a přiznává, že i nevydání by z pozice Evropské unie bylo určité gesto. Oficiální vyjádření evropských institucí je takové, že nechávají španělskou vládu a ústavu, aby svoje vnitropolitické záležitosti řešily samy. „To ale často není názor konkrétních poslanců. Můžeme čekat opravdu velkou debatu na půdě Evropské unie,” doplňuje Mejstřík.