Článek
Vývoj ohledně šíření nákazy virem covid v Evropě nutí některé vlády opět zavádět přísnější opatření a ve Velké Británii nevylučují až stotisícové denní nárůsty nakažených.
Katalánské noční kluby budou muset úplně zavřít, pro účast na venkovních masových akcích bude potřeba negativní test, přičemž počet návštěvníků úřady omezují na maximálně 500 lidí. Nové změny v úterý podle agentury AFP oznámila mluvčí místní vlády Patrícia Plajaová.
„Nemůžeme předstírat, že jsme ten virus porazili. Epidemiologická situace v Katalánsku je výjimečně komplikovaná,“ řekla vládní mluvčí s tím, že „počet nových případů roste exponenciálním tempem, mnohem rychlejším, než můžeme tolerovat“.
Covid is striking back hard in Catalunya despite being in summer and having vaccinated over 50% of the population. This is far from over 🦠https://t.co/m4r3AwM32Y pic.twitter.com/sgDUVz8lFK
— Pau Fernandez 🎗️ (@PauFernandez13) July 4, 2021
Pandemie není u konce, nové varianty jsou velmi nakažlivé a máme tu velké části obyvatelstva, které nejsou naočkované. Nemůžeme předstírat, že jsme virus porazili," dodala Plajaová.
Vyzvala rovněž obyvatele, aby zvážili nošení roušek na veřejnosti, ačkoli nařízení zakrývání obličeje není v kompetenci katalánské regionální vlády. Madrid zrušil nutnost venkovního nošení roušek 26. června.
Nově nakažení jsou především mladí lidé
Šíření viru ve Španělsku v posledních dnech výrazně zrychluje, přičemž nejvíce nových případů úřady zaznamenávají u mladých lidí. Hlavní epidemiolog ministerstva zdravotnictví Fernando Simón v pondělí prohlásil, že „čísla nejsou vůbec dobrá“, jelikož mezi mladými je asi třikrát více nových případů než u zbylých vrstev obyvatelstva.
Mezi osobami ve věku 20–29 let je nyní 640 případů na 100 000 obyvatel, což je o 191 více než v pátek. Tzv. incidence, tedy počet nově nemocných za konkrétní časový úsek, mezi dospívajícími od pátku vzrostla o 178 případů na celkových 584 případů.
Zatímco tyto skupiny trpí méně závažnými následky koronaviru, výrazný nárůst infekcí má dopad i na nemocnice, které v pondělí měly celkem 2 723 pacientů s covidem-19. To je o 228 více než před týdnem. Na jednotkách intenzivní péče (JIP) je 644 pacientů, o 28 více než minulé pondělí.
„Musíme mladým lidem poděkovat za úsilí, které jsme od nich vyžadovali, protože se začínají nechávat očkovat až nyní,“ řekl Fernando Simón, který koordinuje reakci země na mimořádné zdravotní situace.
Španělská očkovací kampaň se doposud soustředila i na starší a zranitelnější část populace, očkování dospívajících a dvacetiletých osob se odkládalo na léto. Dosud bylo plně očkováno 40 procent ze 47 milionů obyvatel Španělska. To je skoro nejvyšší procento v Evropě, ve věkové skupině 20–29 let je ale očkován jen každý desátý, u osob mladších 20 let je to pouhých 0,7 procenta.
Simón v pondělí uvedl, že existuje nebezpečí, že se infekce od mladých lidí rozšíří i na zranitelnější skupiny, jako jsou lidé čekající na druhou dávku vakcíny nebo lidé, kteří nejsou očkováni vůbec. Varianta viru delta, která stojí za strmým nárůstem infekcí v jiných zemích, jako je Portugalsko a Velká Británie, zatím není potvrzená jako hlavní příčina nových případů covidu-19 ve Španělsku.
V Katalánsku se nyní lidé starší 16 let mohou nechat očkovat proti koronaviru. V momentě, kdy byla tato možnost spuštěna, se rezervační systém kvůli poptávce zahltil.
Zpřísňování restrikcí nyní kvůli zhoršující se situaci zvažuje také několik dalších španělských regionů, kromě Katalánska například oblast Navarra na severu země, kde nová omezení vstoupí v platnost ve středu. Míra pozitivity PCR testů v Navaře vzrostla na 28 procent, devět z deseti případů se týká mladých dospělých. Podobné kroky plánuje také Andalusie.
Podle pondělních dat Španělé zaznamenali 32 607 nových infekcí a 23 obětí covidu-19. Od doby, kdy pandemie zasáhla Španělsko, se koronavirem nakazilo 3 866 475 lidí, zemřelo jich 80 934.
Přestože v prvních měsících pandemie zůstala většina případů nehlášena, místní ministerstvo zdravotnictví za letošní rok eviduje více případů koronaviru než za celý rok 2020. Od února loňského roku, kdy se infekce začaly evidovat, do prosince zdravotnické úřady zaznamenaly 1 928 265 případů nákazy.
Británie hlásí skoro 30 000 nových nákaz
Británie oznámila 28 773 nově zachycených nákaz koronavirem, což je podle agentury Reuters nejvyšší denní přírůstek od konce ledna. Rostou také počty úmrtí po infekci virem SARS-CoV-2 a počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19, ovšem tyto ukazatele jsou stále hluboko pod maximy ze začátku roku.
Vláda vzhledem k plánovanému odvolání zbývajících restrikcí v Anglii počítá s nárůstem denních počtů infekcí nad 50 000 a možná až k hranici 100 000.
Od konce června jsou v zemi přírůstky vždy vyšší než 20 000 a podle vládních expertů stojí téměř za všemi infekcemi nakažlivější varianta koronaviru zvaná delta. Přírůstek nad 30 000 Británie naposledy zaznamenala 23. ledna, dosavadním maximem je 81 513 infekcí ohlášených 29. prosince.
I přes rostoucí bilance v pondělí britský premiér Boris Johnson potvrdil plán zrušit 19. července zbývající protiepidemické restrikce v Anglii. „Pro tuto chvíli očekáváme, že infekcí bude nadále přibývat,“ řekl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid.
„K 19. červenci, kdy vstoupíme do čtvrté fáze (rozvolňování), naznačují doporučení, která jsme dostali, a modely, že bychom mohli mít až 50 000. Mohly by se dostat až ke 100 000,“ dodal v souvislosti s možnými scénáři po definitivním konci omezení v Anglii.
Kromě počtů nákaz rostou i další hlavní ukazatele vývoje epidemie v Británii, ty se ovšem drží na relativně nízkých hodnotách. V neděli bylo podle oficiálních dat v britských nemocnicích 2140 pacientů s covidem-19, což je méně než desetina hodnot z přelomu ledna a února. Země v úterý ohlásila nejvyšší počet obětí covidu-19 za více než dva měsíce, konkrétně 37 případů, v nejhorší fázi zimní vlny epidemie ovšem přibývalo denně přes 1200 úmrtí.
K vývoji zřejmě přispívá úspěch britské očkovací kampaně. První dávku vakcíny do pondělí dostalo 86 procent dospělé populace, přes 64 procent dospělých ve Spojeném království je plně naočkovaných.
Před možnou podzimní čtvrtou vlnou epidemie varoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „Většina předpovědí se shoduje na tom, že se na přelomu září a října, nebo v listopadu, můžeme potýkat s dalším zrychlením (epidemie), musíme to proto brát jako ten nejpravděpodobnější scénář,“ uvedl Morawiecki. Zároveň Poláky společně s ministrem zdravotnictví vyzval, aby se před možnou čtvrtou vlnou infekce nechali naočkovat.