Článek
Uprostřed pandemie covidu-19 se konaly katalánské regionální volby. V těch minulých v roce 2017 zvítězila pravostředová Strana občanů (Ciudadanos), vládu ovšem nesložila. Více křesel daly dohromady dvě separatistické strany Společně pro Katalánsko (Junts) a Republikánská levice Katalánska (ERC).
Letošním celkovým vítězem voleb se stala Katalánská socialistická strana, která je odnoží španělských vládních socialistů, v jejímž čele stojí bývalý ministr zdravotnictví Salvador Illa. „Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam: je třeba obrátit stránku,“ uvedl bývalý ministr Illa. Jeho cílem je vznik levicové koalice.
Socialisté oproti minulým volbám téměř zdvojnásobili svůj zisk. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají podporu 23 procent voličů a získali 33 mandátů. Stejný počet mandátů se ziskem 21,3 procenta hlásí také Republikánská levice Katalánska (ERC). Illa již prohlásil, že se bude ucházet o post katalánského premiéra, od separatistických stran se ale podpory podle španělských médii pravděpodobně nedočká.
Společné skóre separatistických stran se v letošních volbách zlepšilo, dohromady dostaly 74 mandátů ze 135 a 51 procent odevzdaných hlasů. Republikánská levice Katalánska (ERC) se navíc před volbami zavázala, že bude usilovat o spolupráci všech stran, které usilují o nezávislost Katalánska. „Občané se vyjádřili jasně: chtějí referendum (o nezávislosti) a amnestii,“ uvedl volební lídr ERC Pere Aragonès, který by se také rád viděl v čele vlády.
Minulým volbám v Katalánsku předcházelo politické zemětřesení v podobě vyhlášení referenda o nezávislosti, které vyústilo až v masové a násilné protesty a tzv. katalánskou krizi. Referendum i následné kroky však narazily na španělskou ústavu a politici, kteří byli spojeni s vyhlášením referenda, skončili ve vězení nebo v exilu.
Uvěznění činovníci dostali na předvolební kampaň výjimku. Od pondělí do pátku musí minimálně osm hodin strávit ve vězení, zbylý čas mohou trávit na svobodě.
Přesto, nebo i právě proto, se v Katalánsku stále politicky daří separatistickým stranám. Ty se sice shodnou na tom, že chtějí nezávislé Katalánsko, každá z nich však prosazuje jiný způsob, jak si autonomii vydobýt. Strana Junts neboli Společně pro Katalánsko má v programu prosté vyhlášení nezávislosti Katalánska. Republikánská levice Katalánska chce však referendum „posvěcené“ od španělské centrální vlády.
Nezaměstnaný obyvatel Barcelony protestuje.
Podle deníku El País je největším rozdílem od minulých regionálních voleb podpora ultrapravicové formace Vox. Ta se totiž poprvé dostala do katalánského parlamentu, ve volbách získala 7,7 procent hlasů a 11 mandátů. Jak připomínají tamní analytici, úspěch má proto, že zvolila podobnou strategii jako před čtyřmi lety Strana občanů – tedy jasný protiseparatistický tón. „Katalánská otázka“ je tak stále volebním tématem číslo jedna.
Lídr strany Vox Ignacio Garriga minulou středu ve zpravodajské relaci Els Matins řekl, že chce zrušit katalánskou televizi TV3, a označil ji za „manipulativní“. Právě bývalý lídr Strany občanů Albert Rivera před pár lety hrozil stejným krokem. Mezi občany budí strana Vox emoce. V sobotu házelo několik desítek demonstrantů ve městě Vic na auta Ignacia Garrigy a dalšího politika z Voxu Javiera Ortegu Smithe vajíčka, kameny nebo plechovky od piva.
Naopak největší propad preferencí zaznamenala centristická strana Ciudadanos, která ztratila zhruba 20 křesel a nově bude mít pouze šest mandátů. Jen 3,9 procenta hlasů pak v Katalánsku dostala Lidová strana, která je ve španělském parlamentu největším opozičním uskupením.
Socialisté si v Katalánsku nahnali body zejména díky svému lídrovi Salvadoru Illovi. Bývalý ministr zdravotnictví španělské centrální vlády si získal voliče svojí reakcí na koronavirovou pandemii.
O jeden z nejkontroverznějších momentů předvolební kampaně se postarala Strana občanů. Protiseparatistická strana zveřejnila video, ve kterém demonstrace za nezávislost Katalánska přirovnává k lednovému útoku na americký Kapitol.
El abrazo de Ciudadanos está patrocinado por el banco de imágenes de Shutterstock. pic.twitter.com/sLMZoHGK2o
— Diego FS (@DiegoFSRB) January 29, 2021
Jako volební slogan zvolila Strana občanů „Hlas za obejmutí“, v billboardové kampani využili fotografie z mezinárodní fotobanky, na plakátech tak byli samí cizinci. Po kritice kampaň stáhli. A to zejména proto, že fotografie z fotobanky nesmějí být využívané pro politické účely.
Volby provázela přísná pandemická opatření. Kvůli covidu-19 měly být původně odložené na květen. Katalánský nejvyšší soud však posunutí neschválil. Katalánci mohli volit korespondenčně, k tomu se letos přihlásilo až trojnásobek lidí v porovnání s minulými volbami. Možnost volit měli i nakažení koronavirem. Pro ně byl vyhrazen speciální čas mezi 19. a 20. hodinou. Volební účast ale letos nakonec výrazně klesla. Zatímco v roce 2017 přišlo k volbám téměř 80 procent oprávněných voličů, letos zhruba 54 procent.
Aktualizace: doplnili jsme výsledky voleb
