Článek
Na základě zrušeného článku 370 indické ústavy měly donedávna stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákony, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací. V Kašmíru nyní dohlíží půl milionu vojáků a policistů – kteří podle indické vlády dohlíží na místní bezpečnost, podle Kašmíru ale jejich území okupují. Podle zjištění televize Al-Džazíra jsou ale největšími oběťmi ženy.
„Ženy jsou největšími oběťmi,“ uvedla jedna z místních žen Javed. Muži podle ní mohou alespoň proklouznout ven díky možnosti chodit na modlitby, ale ženy podle ní musí být neustále zavřené doma.
Jedním z argumentů indické vlády pro zrušení článku 370 byl ten, že by v převážně muslimské oblasti mohlo dojít k rovnosti pohlaví, což se podle Al-Džazíry nestalo. Jen o několik dnů později ale vládnoucí nacionalistická Indická lidová strana (BJP) začala mít vůči kašmírským ženám sexistické komentáře. „Muslimští muži by měli mít z nového nařízení radost, mohou se konečně oženit se ženami z Kašmíru,“ komentoval člen vlády Vikram Saini.
Nenávist vůči kašmírským ženám a nemístné komentáře se začaly šířit i na sociálních sítích. Třeba ve vyhledávači společnosti Google vzrostlo vyhledávání hesla „jak se oženit s kašmírskou ženou“.
„Všechny se bojíme. Mé přítelkyně se mi svěřily s tím, že je indičtí vojáci zneužívali,” popsala dvaadvacetiletá Samreen.
Vojáci byli z obtěžování nařčeni už dříve
Podle Reuters to ale není poprvé. Indičtí vojáci byli obviněni ze sexuálního obtěžování už v roce 1991, kdy Indie provedla v Kašmíru velkou vojenskou operaci. Vojáci měli údajně znásilnit více než 30 žen ve vesnicích Kunan a Poshpora. Indická armáda ale obvinění vždy popřela.
Indický premiér Naréndra Módí speciální status převážně muslimy obývaného státu Džammú a Kašmír dlouhodobě kritizuje a netajil se tím, že ho chce zrušit. Dlouhou dobu také tvrdil, že „problematické muslimské provincie“ chce zrušit a učinit z nich běžnou součást Indie.
Módí toto rozhodnutí odůvodňuje silným mandátem, který mu přinesly květnové parlamentní volby. Opozice ale tvrdí, že se vláda snaží vyvoláním napětí a válečného stavu v Kašmíru odvést pozornost od slábnoucí ekonomiky.
Během čtrnácti dnů od odebrání autonomního statusu bylo v indickém Kašmíru zatčeno minimálně 4 000 lidí, napsala AFP s odvoláním na nejmenované vládní zdroje. Podle AFP byli tito lidé zadrženi na základě zákona o veřejné bezpečnosti. Jde o kontroverzní právní předpis, jenž úřadům umožňuje věznit člověka až dva roky bez procesu i bez obvinění.
Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila Indická lidová strana v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála. Módí tvrdí, že bezpečnostní opatření v regionu se budou postupně uvolňovat.
Kašmír je v Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, případně sjednocení pod pákistánskou vládou.
Pákistán považuje krok Indie za nelegální. „Pákistán nebude podněcovat konflikt, ale Indie by si neměla plést naši zdrženlivost se slabostí,“ napsal šéf pákistánské diplomacie, šáh Mahmúd Kureší.
