Článek
Jde o jednu z variant, o které aktuálně jednají vláda, banky, podnikatelské svazy a karetní schémata. Pokud se skutečně domluví, bude to vedle osévání malých obcí bankomaty, se kterou přichází firma Euronet, další cesta, jak do regionů přivést služby, které lidé z města považují za samozřejmé.
Pracovní skupina, jež chce rozšířit možnosti bezhotovostního placení, funguje od prvních měsíců letošního roku. Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková v únoru uvedla, že terminály by zdarma mohlo dostat sto tisíc až dvě stě tisíc drobných podnikatelů. Náklady by se hradily ze speciálního fondu. Ve hře jsou ale různé varianty, o kterých se zatím jedná.
„Věříme tomu, že od ledna bude na stole program, který na určité období několika měsíců dá obchodníkovi k dispozici akceptaci karet v podstatě zdarma. Aby si mohl vyzkoušet, jak funguje, co mu přináší a mohl se po určitém období rozhodnout, zda v tom chce pokračovat. Ale pak už si samozřejmě domluví standardní komerční podmínky s poskytovatelem platebního terminálu,” řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Dolejš, ředitel obchodu a rozvoje společnosti Mastercard.
Pro banky a karetní schémata Mastercard a Visa znamená více terminálů i více z vybraných poplatků za uskutečněné transakce.
Motivací státu je jednoznačně umenšit sféru šedé ekonomiky: příjem z platebních karet je automaticky přiznaný a podnikatelé ho musí zdanit. Hotovost naopak šedé ekonomice nahrává.
Samotným podnikatelům mohou terminály podle zkušeností přinést vyšší tržby: kartou lidé obvykle nakoupí víc, než když platí hotově.
Podle průzkumu Mastercard dosud drobní podnikatelé terminály pro platby kartou odmítají hlavně proto, že je mají za drahé. Transakční poplatky pro podnikatele už ale podle Dolejše nejsou zdaleka tak vysoké jako v minulosti. „Jsou přijatelné pro jakýkoli segment podnikatelů,” tvrdí.
Během příštího roku navíc začne pro drobné živnostníky, jako jsou řemeslníci nebo kadeřnice, ale i advokáti a lékaři, platit povinnost elektronicky evidovat tržby. Pořízením terminálu by mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. „Pokud si pořídí terminál nebo platební bránu na internet, nemusí si pořizovat žádné zvláštní zařízení pro EET,” vysvětluje Ondřej Holoubek ze společnosti Global Payments.
„V tuto chvíli máme na stole jednotnou nabídku. Tu nemůžu konkretizovat, protože je to ve fázi schvalování. Scházíme se s Ministerstvem průmyslu a obchodu téměř každých 14 dní, protože musíte sladit pět, šest, sedm subjektů na trhu, které si vzájemně konkurují. Najít shodu mezi nimi tak, aby se to líbilo i MPO a mohli jsme to komunikovat i na obchodníky, je velmi náročné,” doplnil Dolejš.
Náklady by podle něj nehradilo Ministerstvo průmyslu, ale šly by z kapsy privátní sféry. „My jako Mastercard jsme se rozhodli investovat v příštím roce 26 milionů korun do toho, abychom pomohli zainvestovat implementaci terminálů těmto malým obchodníkům. Věříme tomu, že velká většina obchodníků si pak terminál ponechá,” míní zástupce Mastercardu.
Riziko, že pokud obchodník terminál chtít nakonec nebude, budou muset uhradit náklady na jeho zkušební provoz zdarma, podle Dolejše ponesou banky.
„Výsledek činnosti pracovní skupiny ještě není definovaný, jednání probíhají. Banky chtějí podpořit něco, co dává smysl, aby se z toho nestalo politikum,” uvedl Roman Kotlán, ředitel Sdružení pro bankovní karty, které v iniciativě zastupuje právě bankovní domy. Podle něj je řešení, jež zmiňuje Mastercard, jen jednou z variant. Příští schůzka, na které by se mohlo něco dohodnout, bude příští týden.
