Článek
Festival pořadatelé zkrátí na šest dnů a namísto tradičního termínu na přelomu července a srpna se uskuteční 7. až 12. srpna. „Vzhledem k mimořádné situaci a nejistotám v mnoha oblastech jsme byli nuceni Filmovku zkrátit na šest dnů. Bohužel očekáváme velké finanční výpadky z řad partnerů – například Zlínský kraj v současnosti zamítl dotační podporu mnoha kulturním akcím v kraji, na konci minulého roku s námi ukončil spolupráci náš dlouhodobý hlavní partner a rovněž podpora z evropského programu MEDIA je zatím nejistá,“ říká ředitelka festivalu Radana Korená.
„Příjmy z akreditací ovlivní také výrazně nižší počet návštěvníků, kteří na Filmovku přijedou. Dále je třeba zdůraznit, že neustále stoupající náklady na zajištění celého festivalu kladou před organizátory vážnou otázku, jakým způsobem a z jakých zdrojů bude možné festival v tomto rozsahu dále pořádat. To už však trošku předbíháme. Každopádně pro letošní ročník věříme, že Filmovku zvládneme i se všemi limity.“
Karlovy Vary letos bez festivalu.
Konečná podoba programu podle ní vychází jednak ze zkrácení Letní filmové školy, jednak z vládních nařízení. „Návštěvníky budou čekat stejnou měrou filmy archivní jako současné, tedy v podstatě všechny sekce, na které jsou zvyklí. Zachováme i obě letní kina, byť v poněkud pozměněné podobě. Konat se bude i doprovodný program – dětský program, divadelní představení, koncerty či výstavy. Vše samozřejmě v komornějším provedení a za dodržení potřebných bezpečnostních a hygienických opatření,“ dodává Korená.
Organizátoři budou spolupracovat s hygieniky i s městem. „Ostatně budeme za sebou mít všichni v té době již tříměsíční provoz kin, který ukáže, jak vše co nejlépe nastavit, tedy například dezinfekce, pauzy mezi projekcemi, počet diváků v sálech a stanech, služby, úklid a podobně.“
Pořadatelé počítají i s možností, že se epidemiologická situace zhorší. „Pokud by došlo k nepříznivému vývoji situace, budeme nuceni i my Filmovku přesunout na příští rok. Co se týče prodaných akreditací, ty by samozřejmě zůstaly v platnosti na další ročník ve formě voucherů pro ty, kteří o to budou mít zájem a budou nás chtít podpořit. Určitě by také byla možnost vrácení vstupného. Celý systém storna ale budeme řešit, až pokud by tato situace nastala. Pevně věříme, že k tomu nedojde a Filmovku budeme moci realizovat,“ doufá Korená.
O Letní filmové škole
Myšlenka pořádání letního filmového semináře určeného pro zástupce filmových klubů vznikla už v šedesátých letech. První takové setkání proběhlo v roce 1964 v Čimelicích a zúčastnilo se ho necelých padesát filmových nadšenců. Promítaly se kvalitní umělecké filmy, na které divák v běžné distribuci nemohl narazit, přednášky vedli přední filmoví odborníci. Cílem bylo umožnit setkání organizátorů a lektorů filmových klubů a prohloubení jejich odborného vzdělání.
Původní akce, uzavřená jen pro členy filmových klubů, se postupně rozrůstala. V dalších třinácti letech se filmová setkání pořádala v Písku, nejprve pod názvy Seminář filmových klubů a Seminář pro členy filmových klubů, od roku 1975 poprvé jako Letní filmová škola. Tehdy se jí zúčastnilo asi 250 návštěvníků. Od roku 1978 se místa pořádání střídala, na začátku osmdesátých let, když se akce poprvé konala v Uherském Hradišti, se jí zúčastnilo již více než 500 návštěvníků.
Jedním z hostů loňského ročníku byl Milan Lasica.
Poté organizátoři ve snaze o udržení Letní filmové školy stabilizovali účast pravidlem o omezeném počtu zájemců z každého filmového klubu. Akce se až do roku 1989 potýkala s hrozbou zákazu ze strany komunistické moci, po převratu však přestala být pro návštěvníky výjimečná a došlo k oslabení účasti. Pro úspěch v letech 1981-1984 byla LFŠ znovu (už natrvalo, kromě roku 1997, kdy se kvůli povodním konala v Jihlavě) přesunuta do Uherského Hradiště, v roce 1992 však přijelo jen 250 návštěvníků a organizátoři byli nuceni začít měnit celkovou koncepci akce.
Od roku 1993 je tak Letní filmová škola otevřena pro každého zájemce, zvýšil se počet promítaných filmů, festivalových hostů, rozšířil se i program odborný a doprovodný a zvýšil se počet promítacích míst (do roku 1992 se během devíti dnů promítalo maximálně čtyřicet představení v jednom kině).
