Článek
Od akademického senátu získala 55 hlasů od jeho 69 přítomných členů. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, se stane první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v ČR. Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.
Králíčková ve volbě porazila jediného protikandidáta, kterým byl bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Králíčková uspěla hned v prvním kole volby. Ke zvolení potřebovala nadpoloviční většinu hlasů všech členů akademického senátu, kterých je 70. Stehlík získal 14 hlasů.
👏👏 První žena v historii @UniKarlova stane v jejím čele! Kandidátkou na rektorku byla zvolena @KralickovaM. V první volbě získala 55 hlasů! Moc gratulujeme a těšíme se spolupráci. pic.twitter.com/pxVS4Lymc8
— Univerzita Karlova (@UniKarlova) October 22, 2021
Devětačtyřicetiletá Králíčková vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde od roku 2011 vede Ústav histologie a embryologie. Od roku 2014 je na UK prorektorkou pro studijní záležitosti. Od roku 2019 se stala jednou z vůdčích osobností evropské univerzitní aliance 4EU+, kterou koordinuje pařížská Sorbonna a tvoří ji kromě Univerzity Karlovy též univerzity z Heidelbergu, Kodaně, Milána a Varšavy. Je mimo jiné i ambasadorkou Fulbrightovy komise.
Co řekla rektorka po zvolení
„Dovolte mi v první řadě pogratulovat panu profesoru Stehlíkovi za férovou a korektní kampaň. Pevně věřím, že všichni společně budeme pracovat pro blaho Univerzity Karlovy. Před sto dvaceti lety začínaly ženy studovat v Čechách na vysokých školách. Dnes je to tak, že ženy tu na některých oborech převažují. Nesmírně si vážím vaší důvěry a věřím, že ji nezklamu. Děkuji všem kolegům, kteří mi pomáhali. Děkuji za podporu a spolupráci. A úplně na závěr děkuji své rodině, svému manželovi a dcerám, bez nich bych tu dnes nestála,“ řekla v emotivním projevu nová rektorka, profesorka Milena Králíčková.
Zdroj: Univerzita Karlova
Ve svém volebním programu nově zvolená rektorka slíbila, že by se chtěla zaměřit mimo jiné na posílení elektronizace a digitalizace, snížení administrativní zátěže a efektivnější čerpání peněz z evropských fondů. Uvedla také, že bude usilovat o modernizaci studijního informačního systému, rozvoj ekologické udržitelnosti v provozu školy, větší prostupnost studia či intenzivnější zapojení univerzity do dění ve společnosti.
Na budoucí šéfku UK čeká například stavba vědeckého a vzdělávacího kampusu v centru Prahy na pražském Albertově, který by měl stát zhruba osm miliard korun a hotov by měl být do konce roku 2025. Vysokým školám bude také umožněno zapojení do čerpání dotací z Národního plánu obnovy, jenž má pomocí evropských peněz restartovat a modernizovat ekonomiku po koronavirové krizi. Plány obnovy všech členských států EU musí podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, přičemž ministerstvo školství chce podpořit hlavně digitalizaci.
Letos na podzim se konají rektorské volby také na dalších vysokých školách. Nového šéfa si v uplynulých týdnech zvolila třeba Česká zemědělská univerzita a brněnská Mendelova univerzita. Na Českém vysokém učení technickém bude volba příští týden, v listopadu také na Vysoké škole ekonomické a v prosinci na Akademii výtvarných umění.
