Článek
Karel IV., jehož tvář neodmyslitelně patří na stokorunovou bankovku, se bude muset v roce 2022 podělit o pozornost s jiným Karlem. Karlem Englišem.
Česká národní banka tak chce připomenout budování československé měny, u kterého Engliš coby tehdejší ministr financí i šéf národní banky stál, a vydá omezenou (maximálně 20 tisíc kusů) emisi „stovek“ s jeho portrétem. Pro ČNB jde teprve o druhou pamětní bankovku, jako první vydala letos stokorunu s portrétem prvního československého ministra financí Aloise Rašína.
Kromě bankovek se ČNB chystá také na mince – mezi lety 2021 až 2025 vydá 35 emisí pamětních mincí a bankovek, poprvé také české dukáty. Sběratelé budou moci dále získat mince s motivy dopravních prostředků, městských památkových rezervací nebo minci ke 100. výročí založení Velké Prahy. Informoval o tom člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Dukáty budou dvakrát
České dukáty může ČNB nabídnout díky tomu, že od roku 2018 může vydávat i obchodní mince. Ty nejsou na rozdíl od pamětních mincí nebo bankovek součástí soustavy zákonných peněz a nemají denominovanou jednotku v korunách. „Fakticky jde o přechod dukátového regálu, tedy práva razit dukáty, ze státu na Českou národní banku. Stát měl toto právo od roku 1923 nepřetržitě do roku 2018, ale od roku 1982 ho nevyužíval,“ uvedl Benda.
Dukáty ČNB vydá v rámci pětiletého období dvakrát. Poprvé v roce 2023 k 100. výročí emise československých, takzvaných svatováclavských dukátů a posléze v roce 2025, tedy 700 let od zahájení ražby prvních českých zlatých mincí Janem Lucemburským.
V rámci pětiletého období ČNB chystá jednu zlatou a jednu stříbrnou minci. Zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 korun vydá v roce 2021 k 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily. K dispozici bude 15 000 kusů.
Stříbrnou minci, rovněž v hodnotě 10 000 korun, banka plánuje na rok 2022 k 100. výročí založení Velké Prahy, kdy v roce 1922 přibylo k dosavadním osmi pražským čtvrtím a obvodům dalších 37 obcí, mimo jiné Břevnov, Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. Banka vydá 10 000 těchto stříbrných mincí s hmotností jeden kilogram. Nominální hodnota přitom obecně neodpovídá ceně, za kterou bude možné minci pořídit. Ta bývá vyšší.
Ostatní mince budou mít hodnotu od 200 do 5 000 korun. Motivů stříbrných mincí v nominální hodnotě 200 Kč bude 16. Připomenou například 100 let od zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu, 150 let od narození Františka Kupky nebo 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmy.
Dopravní prostředky za 500
Námětem řady stříbrných pětisetkorun jsou slavné dopravní prostředky. Na rubu mincí budou zvěčněny takové ikony českého průmyslu, jako parní lokomotiva Škoda 498, motocykl Jawa 250 nebo automobil Tatra 603. Banka bude vydávat mince s jedním motivem ročně.
V případě zlatých pětitisícikorun se objeví deset vybraných městských památkových rezervací, například Litoměřice, Hradec Králové, Kroměříž či Štramberk.
První pamětní mince vznikly na území ČR již za panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a všeobecného rozšíření dosáhly za panování Františka Josefa I. Československá republika na ně navázala v roce 1923, ale teprve od roku 1964 jsou vydávány bez přerušení každoročně, a to do roku 1989 státem a od roku 1990 centrální bankou.
