Článek
Desítky tisíc migrantů ze Střední Ameriky se o tuto nebezpečnou cestu směrem do USA pokoušejí každým rokem, zpravidla pěšky, ve skupinách, kterým se přezdívá „karavany“. Guatemala podle agentury AFP chce honduraskou karavanu, která čítá nejméně 9000 lidí, donutit k návratu do vlasti.
Guatemalský úřad pro přistěhovalectví uvedl, že od pátku do Guatemaly přišlo 7 až 8 tisíc Hondurasanů. „Jsme velmi znepokojeni touto situací,“ řekl šéf úřadu Guillermo Díaz.
Karavana vyrazila v pátek za úsvitu z honduraského města San Pedro Sula za vidinou lepšího života do USA. Podle dřívějších informací se migranti chtějí dostat do Mexika přes přechod Tecún Umán, od něhož je dělí více než 400 kilometrů. Karavana je rozdělená do několika skupin a od guatemalských hranic urazila směrem do vnitrozemí asi 50 kilometrů. V jejích řadách jsou i rodiny s dětmi.
Přibližně 6000 migrantů u města Vado Hondo narazilo na policisty a vojáky, kterých bylo podle agentury Reuters asi 3000. Ohlušující rány zábleskových granátů a kouř donutily tisíce z nich k ústupu a další k úprku do nedalekých hor. „Bezpečnostní síly naštěstí vytvořily pohotovostní plán… a tuto bitvu zvládly,“ řekl Díaz.
Guatemala zřídila kontrolní stanoviště na hlavních silnicích vedoucích k honduraským hranicím a od nich. Podle Díaze však mnoho migrantů tyto silnice opustilo a nyní přichází do menších měst ve vnitrozemí. Úřady se podle něj navíc obávají další skupiny migrantů podobné velikosti, která je podle BBC na cestě.
Mexické úřady podle NPR energickou reakci guatemalské vlády ocenily a v očekávání karavany posílily bezpečnost na své jižní hranici, právě s Guatemalou. Mexiko také na jih vyslalo šest autobusů, aby pomohlo dopravit Hondurasany zpět do země.
Země vyžaduje pro vstup do země negativní test na koronavirus. Přestože mnozí ve skupině tuto podmínku nesplňují, i tak se jim podařilo hondurasko-guatemalské hranice v pátek večer překonat. Policisté na přechodu El Florido, s nimiž se zástup migrantů střetl, totiž nebyli ozbrojení.
Guatemala, Honduras, Salvador a Mexiko se tento týden navíc podle Reuters ve společném prohlášení zavázaly ke koordinovanému prosazování zdravotních opatření, která mají případné zájemce o cestu do USA odradit. Mezi požadavky patří mimo jiné právě povinnost prokázat se na hraničních přechodech negativním testem na covid-19.
Migranti podle BBC tvrdí, že násilí a chudoba jsou v jejich zemích každodenní realitou. Podmínky se navíc zhoršily devastací způsobenou dvěma obrovskými hurikány, které Střední Ameriku loni v listopadu zasáhly.
„Už nechceme žít v Hondurasu. Není tam žádná práce. Nejsou tam žádné příležitosti. Odcházíme, protože nechceme dále trpět,“ řekla Ana Murillová NPR.
Některé migranty mohla k vydání se na cestu rovněž popostrčit výměna amerického prezidenta a s tím spojená šance na zjemnění přistěhovaleckého zákona. Nově zvolený prezident Joe Biden, který bude do funkce amerického prezidenta uveden již ve středu, se zavázal, že přísnou imigrační politiku svého předchůdce Donalda Trumpa ukončí.
Bidenův návrh nového přistěhovaleckého zákona, který ve středu půjde do Kongresu, se podle webu The Washington Post (WP) důrazně zaměřuje na řešení příčin imigrace ze Střední Ameriky. Ta byla klíčovou součásti Bidenovy zahraniční politiky v době, kdy působil jako viceprezident.
Americká administrativa migranty, kteří jsou na cestě do USA, vyzývá, aby zůstali ve svých zemích, a zdůraznila, že na nově příchozí přistěhovalce se Bidenem prosazovaný návrh vztahovat nebude.
