Článek
Běžný český občan o Wu-chanu až do předminulého týdne pravděpodobně nikdy neslyšel. Jde přitom o jedno z nejdůležitějších měst Čínské lidové republiky, které má víc obyvatel než celé Česko. Uvalení karantény na město, které v roce 2018 vyprodukovalo 213 miliard dolarů – tedy více než je hrubý domácí produkt Nového Zélandu, může otřást celou asijskou velmocí.
Čínské Chicago, jak se někdy Wu-chanu přezdívá kvůli jeho podobně strategickému umístění na mapě Číny, je podle tamějšího ministerstva obchodu největší transportní uzel v celé zemi. Ať už jde o vodní dopravu přes řeku Jang-c’-ťiang, leteckou přepravu nebo pozemní zásobování železniční sítí.
Jak média navíc upozornil starosta města Čou Sien-wang, jedná se i o významné vzdělávací centrum, protože ve Wu-chanu sídlí 89 univerzit, které hostí přes jeden milion studentů.
Přerod z čínského Chicaga na čínské Silicon Valley
Podpora vzdělání má přispět ke změně Wu-chanu z překládacího depa na technologické centrum podobné americkému Silicon Valley. Město se zajímá o celé spektrum technologií od produkce počítačových čipů až po nové biotechnologie. Sídlí tady například Tsinghua Unigroup, jeden z nejpokročilejších čínských výrobců čipů, který dodává součástky pro chytré telefony a počítače. Nyní, když se do továren nedostávají suroviny, může tento problém zasáhnout i dalších odvětví a nedá se vyloučit dominový efekt.
Americký Milken institut uvádí, že se jedná o deváté nejvýkonnější čínské město, jemuž doposud věřili i zahraniční investoři. Z 500 firem s největším celosvětovým příjmem jich zde investuje 230. S dalším rozvojem viru nejspíše tyto investice znatelně ochladnou.
Pokud bude karanténa pokračovat i po oslavách lunárního Nového roku, který začíná tuto sobotu, můžou Wu-chan postihnout značné hospodářské problémy. Od roku 2018 přitom ekonomika města každoročně roste téměř o osm procent. Podle odhadů město vytvoří až 1,6 procenta celého čínského HDP. Pro představu: Česká republika dosahuje 1,8 procenta čínského DPH. Tento vysoký růst ale nejspíše pro Wu-chan skončil.
Nový rok nezačne dobře
Druhá největší ekonomika světa minulý rok rostla nejpomaleji za poslední tři dekády. Hlavními důvody jsou bezpochyby obchodní válka s USA, zvyšující se dluh Číny, ale i snižující se domácí poptávka. A právě ta nejspíše s narůstajícím strachem z nového koronaviru ještě více utrpí. Lidé se obávají vycházet ven a první velké problémy již hlásí provozovatelé restaurací i letecké společnosti. To by na čínskou ekonomiku mohlo mít zdrcující dopad, protože její závislost na službách stále roste.
Podobná situace v Číně nastala už v roce 2003, kdy naposledy řádila koronavirová epidemie. Od viru SARS se ale čínská vláda poučila a v současnosti zavádí mnohem přísnější opatření. I přes různá pochybení čínské vlády se v roce 2003 tamní ekonomika rychle postavila na nohy a důsledky SARS byly pouze krátkodobé.
Dalším faktorem, který by mohl nyní pomoci, je trend nakupování v on-line obchodech. Ten v roce 2003 téměř neexistoval a v současnosti by ekonomické dopady nového koronaviru mohl zmírnit.
