Článek
Že koronavirus přestává být jen záležitostí známou z novinových titulků a nejspíš zasáhne i do jejího života, se Eva Marie Lišková dozvěděla po návratu z rodinné oslavy v Ostravě.
„Asi pět dní potom, co jsem se z Ostravy vrátila, mi volala mamka a ptala se, jestli nejsem nemocná, protože ona musí do karantény. Po návratu mě bolela hlava a měla jsem trochu rýmu, jinak jsem byla v pořádku. Jenže hned druhý den jsem začala ztrácet čich a chuť,“ popisuje třicetiletá žena.
V ten den se u její matky potvrdil pozitivní test a následovalo i její otestování - výsledek už předem tušila. Hygienická stanice ji následně kvůli dohledání kontaktů zavolala, zapojení do technologických nástrojů takzvané chytré karantény jí však nenabídla a trasování proběhlo „postaru“. Hygiena se vyptala, s kým byla v minulých dnech v uzavřených prostorách déle než patnáct minut, a vzala si telefonní čísla.
„Nevím, jak to funguje, pokud kontakty daných lidí nemáte, zda je seženou. Každopádně vše závisí na jejich zodpovědném nahlášení. O chytré karanténě nepadlo ani slovo, nepadlo ani u nikoho, koho znám a má s nákazou zkušenost. Zeptají se jen na kontakty, nikdo se neptá na údaje z mobilu ani na souhlas s využitím dat. Teoreticky, když si řeknete, že nemá cenu někoho nahlašovat, protože jste s ním jen stál venku… Přijde mi, že na chytrou karanténu rezignovali, nebo vůbec nepřišla do praxe,“ dodává.
Žena zároveň upozorňuje, že vyhledání významných kontaktů v jejím případě nebyl takový problém, část se navíc překrývala s dřívějším trasováním pozitivně testované matky. Její slova však ilustrují nedávné zjištění Seznam Zpráv o tom, že technologické platformy hygienické stanice při trasování zatím spíše nevyužívají.
Na izolaci
Potřebné instrukce pro režim v karanténě Eva Marie Lišková od hygieny dostala. „Řeknou vám, že nesmíte mezi lidi. Ven ale můžete třeba na nezbytně nutnou procházku se psy nebo na nákup - vždy s ochrannými pomůckami a nepřibližovat se k ostatním,“ popisuje.
Dvoutýdenní období podle ní bylo náročné zejména psychicky, ačkoliv příznaky covid-19 pociťovala nadále - ztrátou chuti i čichu trpí doposud.
„Když máte těžké nachlazení a rýmu, také necítíte, takže vám to nepřijde tak zvláštní, ale když už necítíte vůbec nic - to se mi ještě nikdy nestalo. Cítíte jen, když je něco hodně slané nebo hodně kyselé, ale vůbec necítíte tu chuť. Dnes mám 14. den v karanténě, ale pořád ještě nemám stoprocentní chuť a čich. Prý se vrací i několik měsíců,“ popsala.
Zároveň by ale podle ní lidé neměli podléhat strachu - ani po své zkušenosti a zkušenostech svého okolí nevidí covid-19 jako důvod k hysterii. Izolaci prožila v bytě se spolubydlící, která trpí diabetem, ta se však nenakazila.
„Musely jsme v bytě fungovat, protože jsem neměla kam jinam jít. Po našich společných prostorech jsem chodila s rouškou a dezinfikovala jsem věci, i když asi nikdy se nedá vydezinfikovat úplně všechno. Než jsem vyšla z pokoje, vydezinfikovala jsem si ruce gelem, dezinfikovala jsem po sobě koupelnu, neúčastnila jsem se přípravy jídla. A snažily jsme se vzájemně vyhýbat,“ dodává.
Covid-19 má podle většiny dostupných údajů u 80 procent lidí mírný či bezpříznakový průběh. Stále se však zkoumá, do jaké míry mohou lidé bez příznaků nákazu šířit. Ohrožení jsou zejména lidé s oslabenou imunitou, s přidruženými chorobami, trpící těžkou obezitou nebo senioři. Právě tyto skupiny populace je třeba před nákazou ochránit. Jak po svých zkušenostech shrnuje Eva Marie Lišková, utvrdila se v tom, že covid-19 není žádný mor, ale je třeba mít se na pozoru - starat se o své vlastní zdraví a chránit v tomto směru i ostatní.
