Článek
Jedna ze švýcarských ubytovacích společností spustila nedávno v reakci na koronavirovou nákazu novou službu pro své zákazníky. Vztahuje se jak na místní, kteří se třeba vrátili ze zahraničních cest, tak na turisty, kteří rovněž nemají na výběr a vlivem vládních opatření se musejí v zemi stáhnout do izolace.
Hotelový řetězec Le Bijou nabízí „balík pro hosty COVID-19“, který platí ve všech jeho 42 apartmánech napříč devíti městy ve Švýcarsku včetně nejlidnatějšího Curychu. Služba hostům umožní strávit karanténu v luxusu, kde si mohou připlatit doktora, sestru a testování, píše magazín Insider.
Ceník karantény. Nonstop sestra vychází draze
Zdravotníky zajistila partnerská soukromá klinika Double Check, dodává server CNN. Vedení hotelu i přesto vyzývá zájemce, kteří o sobě předem vědí, že jsou pozitivní, aby zůstali doma a a jednali podle nařízení vlády.
Dvoutýdenní izolace v hotelu může vyjít od 6000 do 77 500 dolarů, což je v přepočtu zhruba 1,9 milionu korun. Řetězec Le Bijou zlevnil cenu za jednu noc strávenou ve svém apartmánu, příplatky za zmíněné služby se nicméně mohou podle náročnosti klienta vyšplhat až ke stovkám tisíc.
Ceník karantény v Le Bijou.
Izolace už předtím. Teď však bez komorníka
Standardní nastavení ubytovacích služeb už dříve vycházelo klientům maximálně vstříc tak, aby ve svém pronajatém čase minimálně potkávali ostatní hosty nebo personál. Například i check-in mohli udělat prostřednictvím aplikace, pomocí které si mohli objednat i jakékoliv jiné vymoženosti od obyčejného rozvozu potravin přes osobního kuchaře až po masáž.
Poslední zmíněné teď ovšem nepřichází v úvahu. Také hotelový personál starající se o úklid připravuje pokoje před jejich návštěvou a uklízí je až po ní, pakliže se přímo se zákazníkem třeba i na vynášení odpadků nedomluví jinak - tedy tak, aby se přitom nesetkali.
Situace v Česku
České hotely takový krok jako zpřístupnění nadstandardních služeb všem zájemcům nezvažují - ani nemohou. Až nedávné uvolnění pravidel jim umožnilo vyjadřovat solidaritu a zaměstnávat personál alespoň staráním se o potřebné.
„Nadstandardní služby jsme zatím neřešili, nezaznamenali jsme ani takovouhle poptávku. Nicméně existuje zde vládní nařízení, které neumožňuje nabízet tyto služby široké veřejnosti,“ vysvětluje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.
Hotely pro zdravotníky a cizince
Jak však Stárek dodává, 30. března se uvolnilo původní vládní usnesení o ubytovacích službách v Česku tak, že hotely mohou nabídnout své kapacity zdravotnickému personálu nebo dalším členům integrovaného záchranného systému nebo také lidem, kteří to potřebují k výkonu své práce, což se týká právě cizinců.
„Naše hotely už dneska ubytovávají zdravotní personál. Teď se k tomu upravilo opatření vlády, takže je to možné. Například hotel Olympic v Praze ubytovává personál Nemocnice Na Bulovce,“ uvádí Stárek.
Ubytování lidem, kteří se například vracejí ze zahraničí a mají směřovat do karantény, jsou tuzemské hotely schopné nabídnout, dokud jde pouze o izolaci a zprostředkování základních služeb.
Lázně nabízejí svůj personál do řad zdravotníků
O zahrnutí zdravotnických služeb v nabídce však i z důvodu kapacit proškoleného personálu podle Stárka nemůže být řeč, třeba i testování je podle něj v kompetenci hygienických stanic, nemocnic a soukromých klinik s povolením Ministerstva zdravotnictví.
Právě zapojení vlastních zaměstnanců do zdravotnických a sociálních institutů nabídly vládě české lázně, které si uvědomují, že ubytování v jejich případě není ideální - i přesto ho ale daly k dispozici.
„To se zatím nesetkalo s žádnou odezvou, hlavně ale proto, že se lázně nenacházejí v blízkosti velkých klíčových fakultních nemocnic, o které se současná situace opírá,“ vysvětluje Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.
Výzva součástí záchranného plánu pro všechny
Týden starou nabídku zapojení lázeňských pracovníků do zdravotnického personálu, kterého vlivem zvyšujícího se počtu nakažených lékařů a sester či karanténních opatření ubývá, začalo Ministerstvo zdravotnictví ČR podle Bláhy teprve teď zvažovat. Proto také doufá, že „na toto téma budou příští týden jednat“.
Otevřený dopis Svazu léčebných lázní nicméně naráží také na krizovou situaci právě v českém hoteliérství, lázeňství a restauratérství, kteréžto obory nabízejí pomoc potřebným a také třeba v tomto případě navrhují konkrétní opatření, jimiž by se dalo zamezit naprostému zhroucení těchto segmentů důležitých nejenom pro tuzemský cestovní ruch.
Lázně podle Bláhy nevydrží bez včasné pomoci státu více než měsíc a půl. Výši škod způsobených výpadkem v tržbách odhaduje na jednu miliardu korun. Některá zařízení už také bohužel ohlašují propouštění.
Krize cestovního ruchu ČR v číslech
Shrnutí situace ke dni 30. března je podle autorů záchranného plánu cestovního ruchu České republiky následující:
Tři čtvrtiny restaurací jsou zavřené, zbývající fungují v nouzovém režimu prodeje přes ulici. Zavřeno je také 90 procent hotelů a 80 procent lázeňských zařízení, která vytvářejí asi 13 procent všech přenocování v zemi.
Cestovní kanceláře zaplatily u zahraničních dodavatelů na 2,9 miliardy korun na letošní sezonu. Ti ale předplacené služby s ohledem na nařízení místních vlád finančně nevrátí.
Celý domácí cestovní ruch se zastavil, do země nepřijíždějí žádní zahraniční hosté. Zrušeny byly také všechny kongresy, eventy nebo jiné společenské a kulturní akce.
Pod souhrn a záchranný plán se podepsaly Fórum cestovního ruchu ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací ČR a Svaz léčebných lázní ČR.
