Článek
Lidé s depresemi se nákazy koronavirem bojí srovnatelně jako ostatní, problémem je naopak narušení běžného denního rytmu. Jarní karanténu více jako zátěž vnímala právě populace s psychickými potížemi. Na rozbořenou strukturu dne si stěžovalo 74 procent lidí s depresemi oproti 59 procentům ostatních. Ztracený denní rytmus pak vedl k tomu, že lidé více zůstávali přes den v posteli, u psychicky nemocných to bylo častěji (48 procent) než u ostatních (21 procent).
„Lidé s depresemi cítí beznaděj a jsou vyčerpaní. Chybějící struktura dne zvyšuje riziko, že postižení neopustí postel. Delší pobyt v posteli pak jen ještě více deprese zesiluje. Začarovaný kruh tak začíná,“ vysvětlil Ulrich Hegerl z nadace.
Rozdíl v přístupu psychicky nemocných a zdravých je patrný i v hledání pozitiv karantény, kdy lepší stránky dokáže vidět 58 procent respondentů z běžné populace a 38 procent dotazovaných s depresemi. Situace pro psychicky nemocné je zatěžující i týdny po skončení karantény. Takovou zkušenost má 68 procent lidí s depresemi a 36 procent ostatních.
Za velký problém nadace označila i skutečnost, že karanténa vede ke snížení dostupnosti odborné pomoci. Každý druhý respondent s depresemi uvedl, že se potýkal se zrušenými konzultacemi u svého odborného lékaře či psychoterapeuta. Každému desátému se pak stalo, že kvůli karanténě mu byla odřeknuta i předem plánovaná hospitalizace.
Částečným řešením mohou být digitální či telefonická sezení. Tuto možnost na jaře během karantény využilo poprvé 14 procent pacientů, z nichž drtivá většina byla s touto náhradou spokojena (až 85 procent).
Průzkumu, který byl proveden v létě on-line, se zúčastnilo 5178 lidí ve věku 18 až 69 let. Studie tak hodnotí jarní karanténu v Německu, která byla výrazně rozsáhlejší než ta nynější listopadová. Tento měsíc jsou sice zavřené restaurace či kina, ale školky, školy nebo obchody nadále fungují.
