Karadžić si doživotní trest odpyká v Británii. Hrozí mu pomsta vězňů

Ministr zahraničí Dominic Raab ve středu oznámil rozhodnutí o přesunu Radovana Karadžiće z Nizozemska na základě dohody mezi Velkou Británií a haagským mezinárodním soudem. Proti byl Karadžićův právník Peter Robinson, který přemístění svého klienta kvůli množství muslimských vězňů v Británii přirovnal k rozsudku smrti. Karadžićovi tak bude pro jeho ochranu přidělen speciální dozor.

75letý Karadžić byl odsouzen za válečné zločiny během balkánského konfliktu v 90. letech. Za svou účast v srebrenické genocidě, během které bosenskosrbská vojska v červenci 1995 zmasakrovala více než osm tisíc muslimských mužů a chlapců, si od Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v roce 2016 vyslechl rozsudek 40 let ve vězení. Po verdiktu se objevily protesty vdov a matek zavražděných mužů, podle kterých ani desetiletí za mřížemi nevykoupí napáchanou nespravedlnost. V roce 2019 tribunál v Haagu trest změnil na doživotí.

Kromě genocidy byl Karadžić shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bezmála čtyřletého obléhání Srbska v bosenské metropoli Sarajevo a za řízení etnických čistek. Z bosenských území nárokovaných Srby byli vyháněni tamní Muslimové (Bosňáci) a Chorvaté. Po válce se skrýval více než deset let, než byl v roce 2008 dopaden v Bělehradě a v červenci téhož roku předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Británie je jednou ze zemí OSN, které přijímají osoby uznané vinnými z válečných zločinů. Umožnění vykonání doživotního trestu Karadžićovi chce Británie tuto skutečnost podpořit i tím, že za jeho uvěznění ponese náklady.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti pro rok 2019/20 činí náklady na pobyt vězně Karadžićovy kategorie A přibližně 69 085 liber. V případě, že Karadžić za mřížemi zůstane 15 let, cena se přehoupne přes milion liber.

„Spojené království informovalo Mechanismus o své připravenosti, aby si tam Karadžić odpykal zbytek Mechanismem vyměřeného trestu. Tímto nařizuji, aby si Karadžić odpykal trest ve Spojeném království,“ citovala bosenská média z prohlášení předsedy Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály v Haagu Carmela Agiuse.

Raab uvedl, že Karadžić „pomohl obléhání Sarajeva svými nemilosrdnými útoky na civilisty“. „Měli bychom být hrdí na skutečnost, že Británie třicet let podporuje prosazování spravedlnosti za tyto ohavné zločiny, od pomoci při Karadžićově zatčení po poskytnutí cely, do které se přesune,“ dodal. Karadžić v současné době sedí ve vězeňské jednotce OSN v Nizozemsku.

Karadžićův právník Peter Robinson však pro The Guardian řekl, že rozhodnutí o přesunu vězně do Británie v podstatě znamená rozsudek smrti. Jako konkrétní příklad použil případ bosenského válečného zločince Radovana Krstiće, kterého vězeňská „pomsta“ dostihla v roce 2010. Tři muslimští spoluvězni ho během výkonu 35letého trestu ve vězení ve Wakefieldu podřízli.

„Podali jsme námitku kvůli tomu, co se stalo generálu Krstićovi ve Velké Británii, a kvůli potížím, kterým čelil liberijský prezident Charles Taylor,“ řekl. „S vysokým procentem muslimů v britských vězeních myslíme, že Karadžić bude v nebezpečí. Aby byl v bezpečí, bude vyžadovat opatření, která se rovnají samovazbě.“

I jeden ze zaměstnanců vězeňské služby pro The Times uvedl, že „Karadžić mimo celu příliš času trávit nebude, protože ho bude chtít napadnout spousta vězňů“.

Radovan Karadžić je šestým mezinárodně odsouzeným válečným zločincem převezeným do britského vězení. Na ostrovech si trest odpykává i 73letý Charles Taylor, bývalý prezident Libérie, mediálně známý také jako „Řezník z Monrovie“. Ten byl v roce 2012 odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti na 50 let vězení.