„Kapitánka Evropa“ čelí výhrůžkám. Chránit lidské životy je povinnost, vzepřel se soud Salvinimu

Chránit lidské životy a dopravit uprchlíky do bezpečí je povinnost kapitána – a v takovém případě může prolomit námořní blokádu. Takový rozsudek vynesl italský soud v případu 31leté německé kapitánky Caroly Racketeové, která minulý týden bez oficiálního povolení úřadů zakotvila v přístavu na ostrově Lampedusa a do Itálie přivezla 40 uprchlíků, které její loď Sea-Watch 3 zachránila u libyjského pobřeží. Soudce Alessandro Vella své rozhodnutí zdůvodnil i tím, že ani Libyi a ani Tunisko (odkud se na cestu přes Středozemní moře do Evropy také vydává velké množství lidí) nelze považovat za bezpečné země.

Racketeová mohla po verdiktu opustit domácí vězení, stále jí však hrozí až 15letý trest a pokuta v přepočtu 1,3 milionu korun za pašeráctví lidí. Lidé jí také přes sociální sítě začali vyhrožovat smrtí, proto se aktuálně skrývá na neznámém místě. Ne pro všechny je padouch a „šakal“, jak ji a její kolegy, kteří ve Středozemním moři z gumových člunů zachraňují migranty, nazval italský ministr vnitra Matteo Salvini.

Německý týdeník Der Spiegel umístil Racketeovou na titulku aktuálního vydání s lakonickým titulkem „Kapitánka Evropa“. Rodná země Racketeové se za ni postavila oficiálně. Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Itálii k okamžitému propuštění Racketeové. Uvedl, že je nepřijatelné, aby se záchrana migrantů ve Středozemním moři kriminalizovala. „Záchrana životů nesmí být zločin. Není to nic jiného než humanitární akt a tak musí být situace posuzována. Místo toho ji kriminalizujeme. To, co se děje v Itálii, nechápeme,“ citovala ho agentura Reuters. Kromě ministra zahraničí Maase se Racketeové zastala i německá veřejnost. Ve sbírce na její podporu se sešlo už téměř 25 milionů korun.

Italské úřady začaly Racketeovou stíhat na základě nového bezpečnostního zákona, který zapovídá vplout do italských teritoriálních vod plavidlům, jež ohrožují národní bezpečnost Itálie. Za tato plavidla ministr přitom považuje především lodě, které ve Středozemním moři berou na palubu migranty z nebezpečně přeplněných gumových člunů. Právě proti tomuto výkladu se nicméně v rozsudku vymezil soudce Vella.

Může jít do určité míry o precedent. Do Evropy přes moře stále proudí tisíce migrantů. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen letos po moři na náš kontinent zamířilo přes 28 tisíc migrantů. Téměř 670 z nich zemřelo. Loni za stejné období do Evropy podle Mezinárodní organizace pro migraci přišlo přes 46 000 lidí. Nejvíce migrantů mířilo do Řecka, kam letos do 4. července připlulo 13 997 lidí, a do Španělska, kam jich zamířilo 10 538. V Itálii se za prvních šest měsíců letošního roku vylodilo 2 790 migrantů, loni jich přitom bylo téměř 17 000. Na Maltě napočítali 1 278 migrantů, loni jich bylo jen 243.

Některé lodě s migranty na palubě dlouhé týdny vyčkávají v mezinárodních vodách na povolení vplout do některého evropského přístavu. Na začátku července k tomu vydali svou zprávu Lékaři bez hranic. Kvůli politice „zavřených přístavů“, kterou italská vláda prosazuje ve snaze omezit příliv migrantů, muselo 2 500 běženců v uplynulém roce čekat celkem 165 dnů na palubách záchranných lodí. Od června 2018 nastalo 19 situací, kdy italské úřady odmítaly vpustit do přístavů lodě nevládních organizací.