Článek
„Situace ve školství není růžová a v některých oborech je kritická,“ říká otevřeně Miroslav Randa a dodává, že během následujících pěti let se nedostatek bude prohlubovat. „Víme, kolik máme studentů na fakultě. A víme, kolik učitelů se blíží důchodovému věku, případně už přesluhuje. Absolventi nebudou schopni počet odcházejících učitelů nahradit,“ konstatuje Randa.
Na plzeňské fakultě studuje nyní méně než dva tisíce studentů, tedy výrazně méně než v roce 2010, kdy číslo dosahovalo 3300 až 3400 mladých budoucích učitelů. Je pravda, že v té době se ještě na pedagogické fakultě vyučovaly i některé neučitelské obory nebo velmi žádaný obor učitelství psychologie. I přesto se ale jedná o výrazný pokles.
Podle Miroslava Randy nemá situace jednoduché ani rychlé řešení. Výraznou roli samozřejmě hraje podfinancování oboru. „Finanční ohodnocení pedagogů, jak v regionálním školství, tak na pedagogických fakultách, je hluboko pod průměrem vysokoškolských odborníků. Školství je v tomto směru na chvostu,“ říká Randa a přidává další důvod stávajícího nedostatku: nízkou prestiž učitelského povolání.
Už nyní mají školy problém sehnat kantory některých oborů. Například 13. základní škola v Plzni situaci vyřešila tím, že zaměstnala dvě studentky pedagogické fakulty. „Byla jsem na škole jediný fyzikář. Když jsem se stala ředitelkou, museli začít vypomáhat učitelé jiných předmětů,” vysvětluje ředitelka Zdeňka Vrátníková.
Spolupráci se studentkami si pochvaluje. Jediný problém, který přináší, je obtížnější vytváření rozvrhu. Je třeba sladit jejich studium na fakultě s výukou ve škole. „Většina mých spolužáků už někde učí,“ říká jedna ze studentek a učitelek zároveň Tereza Brejchová, která je ve druhém ročníku magisterského programu. Její aprobací je fyzika a přírodopis.
