Článek
„Irská pojistka musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku,“ nechal se slyšet Johnson, podle něhož je toto opatření pro suverénní a demokratickou zemi, jako je Británie, nepřijatelné, protože mu neumožňuje vlastní rozhodování.
Šéfka německé vlády ale odmítá, aby se irská pojistka rušila do doby, než bude vyjednána podoba budoucích vztahů sedmadvacítky a Británie. To podle ní může trvat dva roky, ale také třeba jen 30 dní. Merkelová zároveň zopakovala, že spolková republika upřednostňuje brexit s dohodou, bude ale připravena i na možnost, že se takového řešení dosáhnout nepodaří.
Irská pojistka je kontroverzním bodem návrhu brexitové dohody, který se sedmadvacítkou připravila Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s EU a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu. Právě kvůli irské pojistce brexitovou dohodu třikrát odmítl britský parlament a Mayová nakonec rezignovala. Během uvítacího ceremoniálu se před berlínským kancléřstvím uskutečnila demonstrace proti brexitu.
