Článek
„Do téhle pracovny jsem přišel poprvé v roce 1988, kdy mě na kliniku přijímal pan profesor František Boudík. Byl jsem celý rozklepaný a měl jsem strašný strach, že mě nebude chtít vzít,“ vypráví profesor Aleš Linhart o chvíli, kdy do místnosti s patrovou knihovnou z tmavého dřeva a vysokými stropy vstoupil poprvé.
Šestnáctým rokem II. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze řídí. „Ta pracovna je sto let stará, možná ještě trochu víc, a většina vybavení se datuje ještě z doby profesora Pelnáře, který převzal kliniku v roce 1921 od profesora Thomayera,“ připomíná Aleš Linhart slavná jména vnitřního lékařství. Samotné pracoviště se může pochlubit ještě podstatně starším rokem založení, a to 1887.
Prostor si vybral režisér Juraj Herz pro natáčení svého prvního celovečerního filmu Znamení Raka v roce 1966. „Pro nás pro lékaře je strašně zajímavé vidět to prostředí tak, jak ho Juraj Herz zmapoval, a nádherně to odráží, jak vypadala interní medicína, kardiologie v době, kdy ten film vznikal,“ míní Aleš Linhart.
Česko se vrací do kanceláří
Domácích pracoven už bylo dost. Jak vypadají místa, v nichž pracují vysocí čeští manažeři? Bez čeho se neobejdou? SZ Byznys mapuje, jak se Česko vrací do kanceláří.
Pracovny z minulých dílů:
„Toto je jedno z prvních, ne-li vůbec první EKG použitelné klinicky v Československu, tenkrát to byla revoluce“, říká a zároveň vytahuje poměrně těžký přístroj ze skříně. Co vás napadá, když se na to díváte teď, ptám se. „Já se na to dívám s obrovskou úctou. Je potřeba vidět, že to EKG v té době vlastně bylo něco úplně nového, možná se na to řada lidí dívala i jako na podivínskou metodu. Ale ti chlapi, kteří s tím pracovali, to byli vizionáři, kteří viděli hodně daleko do budoucna,“ je přesvědčen profesor Linhart.
Podobný historický mezník pak představuje kovový válec, který stojí opodál. Jde o část první hemodialýzy v Československu, přivezené v roce 1956. „I to byla velká revoluce, protože selhání ledvin v té době znamenalo rozsudek smrti,“ připomíná v rozhovoru pro SZ Byznys.
Jeho velký pracovní stůl u okna už však plně odráží předchozí pandemické měsíce: stojí na něm technické vybavení pro jednání i přednášky studentům online, včetně mikrofonu a monitorů.
Klinika zažívala obrovský nápor pacientů s covidem-19, v jednom období se víc než polovina pracoviště přeměnila na covidové oddělení. „Musím sklonit hlavu před tím, co dokázali lékaři, sestry, ale i naši medici, kteří tu pracovali dobrovolně,“ říká s respektem muž, v jehož kanceláři visí také cyklistický dres s jasným nápisem Přednosta na zádech.
„Už bychom takovou situaci nechtěli zažít. Když si vzpomenu na svoje roky strávené v medicíně a přičtu k nim i ta léta strávená na fakultě, tak musím říct, že jsem nikdy neviděl umřít tolik lidí, jako umíralo za covidu. Tak doufejme, že máme to nejhorší za sebou a že se to nebude opakovat,“ uzavírá v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Aleš Linhart
- Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, kliniku vede již 16 let. Tým kliniky tvoří více než 50 lékařů a téměř 250 sester a dalšího zdravotnického personálu. Rozpočet přesahuje 750 milionů korun.
- V roce 2004 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství na Univerzitě Karlově.
- Svoji vědeckou práci zaměřil na výzkum aterosklerózy a změn srdečního svalu a na vzácná metabolická onemocnění srdce. Je autorem nebo spoluautorem více než 400 publikací a 78 knižních kapitol.
- Od roku 2019 je předsedou České kardiologické společnosti.
Celý rozhovor s profesorem Alešem Linhartem najdete ve videu nahoře.
