Článek
„Declan Resources oznamuje, že uzavřel smlouvu o koupi 100 procent akcií společností Tisova Pty Ltd. a TGER Pty Ltd. Jsou to soukromé společnosti, disponující 100procentními podíly na několika koncesích na nerostné suroviny v České republice a v Německu,“ píše se v tiskové zprávě, kterou Declan vydal minulý týden.
Dovršení transakce závisí na výsledcích předběžných analýz vydatnosti ložiska. Počáteční odhady a plán průzkumu chce Declan dokončit do letošního října.
Australské dědictví
Obě firmy, jež Declan kupuje, sídlí v Austrálii. Tisova Pty Ltd. je majitelem české prospektorské firmy Golden Pet, jež loni pro australskou skupinu Auroch Minerals zkoumala lokalitu u krušnohorských Kraslic – právě s cílem najít kobalt. Surovinu, která se podobně jako lithium používá při výrobě baterií pro elektroauta.
Skupina Auroch Minerals ale z českého projektu letos v květnu vycouvala, a to ze dvou důvodů. Jednak vzorky z vrtů u Tisové zatím nepotvrdily dostatečný výskyt kobaltu, jednak české Ministerstvo životního prostředí odmítlo Australanům vydat povolení na pokračování průzkumu (tzv. stanovení průzkumného území).
Jde o důsledek listopadového usnesení vlády, podle něhož má ložiska strategických surovin zkoumat přednostně stát prostřednictvím vlastního podniku Diamo.
Kanadský Declan však ložisko u Tisové považuje za slibné. Vychází přitom z historických dat o těžbě rud, jež v Krušnohoří na české i německé straně probíhala už od třináctého století.
„Jsme nadšeni, že jsme získali tak velkou koncesi. Domníváme se, že zatím nebyla ohledně kobaltu dostatečně zkoumána. Pro projekt mluví jednak legislativa, příznivá pro těžbu, jednak blízkost ložisek výrobcům elektromobilů v Evropské unii,“ cituje tisková zpráva šéfa Declanu Wayna Tisdala.
Historická data vypadají nadějně
Tisdale chce k průzkumu krušnohorské lokality využít moderní počítačové metody, jimiž disponují specializované kanadské firmy. „Historická data z 30 kilometrů důlních děl, stejně jako ze 40 kilometrů povrchových a podzemních vrtů, doplněná studiemi studentů a profesorů pražské Karlovy univerzity, jsou výborným základem pro detailní analýzu. V lokalitě nebyly k průzkumu nikdy použity moderní geofyzické metody,“ uvádí tisková zpráva Declanu pro investory.
Kanaďané jsou v Tisové připraveni investovat půl milionu USD (přes 10 mil. Kč) do konce října na plán průzkumných vrtů. A další čtyři miliony dolarů (přes 80 mil. Kč) do průzkumných prací v příštích 4 letech.
„Když se časem ložisko ověří, stál by další průzkum několik set milionů korun. A samotné otevření dolu pak odhadem přes tři miliardy korun. Minimální požadavky Declanu na ložisko jsou zásoby kobaltové rudy přes 10 milionů tun, v hrubé hodnotě asi tří miliard amerických dolarů,“ říká Čechokanaďan Otto Janout, prospektor, který s českými geology rozjel průzkum lithia u Cínovce a který loni pro Auroch Minerals zahájil také průzkum kobaltu u Tisové.
Janout je spoluzakladatelem českých průzkumných firem Golden Pet a Geomet. Druhá jmenovaná už několik let pracuje na průzkumu zásob cínoveckého lithia, projekt financuje australská firma EMH. Janout žije trvale v kanadském Vancouveru, kde má sídlo i Declan Resources.
Diamo průzkum kobaltu zatím nechystá
Je otázka, zda kanadské naděje nezhatí české úřady. Podle Tomáše Rychtaříka, šéfa státního těžebního podniku Diamo, který má podle loňského usnesení vlády přednostně zajišťovat průzkum strategických nerostných surovin v České republice, trvá pro lokalitu Tisová zamítavé stanovisko Ministerstva životního prostředí na stanovení průzkumného území pro soukromé prospektory.
„Od listopadového vládního usnesení nebylo vydáno žádné firmě žádné průzkumné území. Platí, že přednost v právech na ložiska má mít stát. S konkrétními projekty se čeká na schválení státní surovinové politiky, která by mohla vládou projít ve druhé půli tohoto roku,“ řekl Rychatřík.
Samo Diamo průzkum kobaltu v Krušnohoří v této chvíli nechystá. „Kobalt je zařazen v tzv. kritických surovinách České republiky, konkrétní průzkum se na něm zatím nepřipravuje,“ dodal šéf Diama.
Hledá se druhé Kongo
Hlavním dodavatelem kobaltu je v dnešní době africké Kongo, odkud pochází polovina této suroviny na světovém trhu. V Africe těží vesměs čínské firmy, které kobalt dodávají přímo do svých čínských automobilek.
Evropští výrobci elektrovozů a baterií proto hledají nové zdroje kobaltu. Krušné hory na pomezí Česka a Německa jsou mezi těžaři obecně považovány za slibnou alternativu. Podobné naděje jsou vkládány do krušnohorských zásob lithia.
Zatímco na české straně vláda zablokovala průzkumná povolení pro soukromé prospektory a na jaře Ministerstvo průmyslu a obchodu vypovědělo memorandum o spolupráci na průzkumu, těžbě a zpracování lithia s firmou Geomet, na německé straně Krušných hor průzkumné práce pokračují pod patronací soukromé společnosti Deutsche Lithium. V té má podíly německý výrobce solárních technologií Solarworld a kanadská těžařská společnost Bacanora Minerals.