Kanada čelí krizi v pečovatelských domech. Většina obětí koronaviru je právě z nich

Kanada má v současnosti přes 78 tisíc pozitivně testovaných, eviduje 5 842 obětí. Víc než tři čtvrtiny z nich zemřely podle šéfky kanadského Úřadu pro veřejné zdraví Theresy Thamové právě v pečovatelských domech.

Jedním z nejzasaženějších zařízení je domov Camilla Care Community s 236 lůžky na okraji Toronta. Koronavirovým onemocněním se tam nakazilo podle amerického deníku The Washington Post osmdesát tři lidí včetně dvaatřiceti zaměstnanců. Šedesát lidí na covid-19 zemřelo.

Mezi nimi i Mary Witkowská, která ve svém pokoji, který sdílela s dalšími třemi obyvateli, oslavila 13. dubna devadesáté narozeniny. Ne však s rodinou, v pečovatelském domě byly návštěvy kvůli pandemii zakázány. Onoho týdne měla Witkowská pozitivní test na nový koronavirus, 27. dubna pak lékaři její rodině oznámili, že tělo pacientky začíná „vypínat“. A o den později zemřela.

„V den, kdy babička zemřela, se má maminka zeptala, kolik úmrtí tam už bylo, na což oni odpověděli, že ne moc, že tam není nijak velká nákaza,“ řekla listu The Washington Postu Michele Kranjcevicová, vnučka oběti. „Ale není tomu tak. A to mě tolik naštvalo,“ dodala.

Podle úřadů se zdá, že šíření nového koronaviru už v některých částech Kanady zpomaluje. Tento trend ale pro pečovatelské domy neplatí – do těch nejzasaženějších z nich (třeba těch v Ontariu nebo Québecu) byla vyslána armáda a premiér Justin Trudeau na konci dubna přiznal, že „Kanada v péči selhává o nejstarší“.

„Neměli bychom být v situaci, kdy se vojáci starají o seniory,“ uvedl Trudeau. „V příštích týdnech a měsících si budeme muset položit těžké otázky o tom, jak jsme se do této situace dostali,“ dodal. Podle některých ale na tyto otázky není tak složité odpovědět.

Třeba Sharleen Stewartová, prezidentka Mezinárodní unie zaměstnanců zdravotnických služeb, která zastupuje asi 60 tisíc zdravotníků, americkému listu řekla, že na problém v tomto sektoru upozorňuje už dvacet let. „Ta krize tu už dávno byla,“ řekla.

Problém má hned několik aspektů, které z pečovatelských domů dělají Petriho misku – křehké seniory, zařízení umístěná ve starých budovách s minimální možností oddělit nemocné od zdravých, stísněné místnosti a častý kontakt mezi rezidenty a pečovateli.

A zatímco už na začátku března se v pečovatelském centru Lynn Valley na severu Vancouveru objevila první úmrtí, která předpovídala, co teprve přijde, úřady se soustředily na zajištění nemocnic ventilátory a lůžky intenzivní péče. Podle odborníka Nathana Stalla z torontské nemocnice Sinai Health System úřady pečovatelský sektor víceméně přehlížely.

„Nebylo to nevyhnutelné, což je ta nejproblematičtější věc,“ řekl Stall. „Strach činitelů byl poháněn obrazem mladých lidí na ventilátorech v New Yorku,“ uvedl s tím, že na lidi umírající v pečovatelských domech v Kanadě nebo jinde po světě se nemyslelo.

Problém je i v tom, že pečovatelskému sektoru soustavně chybí zaměstnanci. Pracovníci (včetně zdravotníků) nejsou dobře placení, takže v rámci částečného úvazku vydělávají v několika zařízeních naráz bez nemocenské. A to z nich udělalo možné přenašeče onemocnění mezi domovy. „Vytvořili jsme ve skutečnosti systém, který byl navržený k tomu, aby selhal,“ okomentoval situaci vedoucí oddělení klinické gerontologie Samir Sinha z torontské nemocnice.