Zrušit pololetní, prodloužit podzimní. Jak by se dětem mohly změnit prázdniny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vysvědčení, a pak jeden den volna. Pololetní prázdniny si žáci užili v pátek 31. ledna. Takové volno je ale v Evropě poměrně neobvyklé. Jediným dalším státem, který ho drží, je Bulharsko. Vychází to z dat Eurydice, jež sbírá mimo jiné také data o organizaci školních roků v Evropě.

Mezi semestry mají volno ještě v Rakousku, Irsku, na Maltě a v Turecku. Tam jsou ale prázdniny delší, většinou celý týden.

Právě pololetní prázdniny by se tak mohly zrušit. Navrhuje to předseda sněmovního školského výboru a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, který tak otevřel na sociálních sítích debatu mezi řediteli a učiteli ohledně podoby školních prázdnin.

„Vnímám, že v organizaci prázdnin je jistá nesystémovost. Typické jsou právě pololetní prázdniny. Nikdo už dnes neví, k čemu ten jeden den má být. A třeba rodiče musí zařizovat hlídání,“ popisuje Havel.

Sám bývalý ředitel královéhradeckého gymnázia J. K. Tyla navrhuje i další změny. Prodloužil by naopak na týden podzimní prázdniny, které už dnes část škol jako týdenní drží. Ředitelé pro to využívají takzvaná ředitelská volna.

A rovněž na týden by prodloužil velikonoční prázdniny, jež jsou v současnosti takovým super prodlouženým víkendem od čtvrtka až do velikonočního pondělí.

„Kdyby prázdniny byly předvídatelnější, bylo by to tak komfortnější pro školy i rodiče,“ dodává Havel.

Co ředitel, učitel nebo rodič, to názor. Ukazuje se ale, že nápadů na úpravu dlouho neměnného systému by se našlo poměrně hodně.

„Umím pochopit, kdyby odpadly pololetní prázdniny. Na druhou stranu bych po Vánocích začínal až pondělím,“ říká ředitel mladoboleslavské Střední pedagogické školy a Střední odborné školy služeb Štefan Klíma, který je ale spíše zastáncem toho, aby se neměnil systém, který funguje.

Učitelka a bývalá ředitelka Základní školy Kocbeře Sofia Hladíková se naopak zamýšlí nad budoucností jarních prázdnin. Především pro děti, které je s rodiči nevyužívají k pobytu na horách.

„Dívám se na to z pohledu elementaristky. U podzimních prázdnin si pak říkám, že sotva si děti zajedou nějakou rutinu, tak je rozhodí dvoudenní nepřítomnost. Když už bychom tedy chtěli takové prázdniny, mohly by být týdenní,“ uvažuje Hladíková.

Seznam Zprávy si nechaly od agentury Ipsos zpracovat průzkum, jak se k případné změně systému prázdnin staví česká společnost. Jde o součást pokračujícího projektu Jak se žije v Česku. V únorové sadě otázek se redakce zabývá vzdělávacími tématy, jako jsou cizí jazyky, známkování nebo právě školní prázdniny.

Většina respondentů v průzkumu uvedla, že je s rozdělením prázdnin v současné podobě spokojená. K této variantě se přiklání skoro 62 procent lidí.

Našli se ale i podporovatelé prodloužení prázdnin. Každý šestý člověk by například byl pro týden trvající velikonoční prázdniny. Z průzkumu je ale vidět rozdíl dle věkových skupin. Lidé ve věku rodičů jsou častěji pro to, aby se zkrátily letní prázdniny nebo zrušily ty pololetní.

„U rodin samozřejmě velmi záleží na věku dětí. Pro rodiče těch nejmladších znamená každý volný den nutnost vyřešit hlídání,“ upozorňuje předsedkyně spolku Unie rodičů Angelika Gergelová.

Jak popisuje poslanec Havel, z debaty ve Sněmovně vyplynulo, že prozatím není vůle otevřít diskuzi o možných změnách, a to ani ze strany Ministerstva školství.

„Ministerstvo školství o změně úprav systému prázdnin nyní neuvažuje,“ potvrzuje na dotaz Seznam Zpráv mluvčí resortu Patrik Kubas.

Z dat Eurydice, jež byla zmíněna v úvodu, vychází jednoznačně jeden závěr – české školy mají v porovnání s evropskými zeměmi méně volných dní. Nedá se to porovnat zcela absolutně, protože do kalendářů pronikají i státní svátky a započítávají se i volné víkendy u prázdnin, které do nich přetékají.

Pro ilustraci se ale data dají využít dobře. Česko patří ke skupině států, kde není ani 100 dnů volna během školního roku. Případné prodloužení prázdnin o několik dní by tak nehrálo velkou roli. S našimi sousedy jsme na tom vcelku podobně. Slováci, Poláci i Němci mají jen o pár dní více. Rakušané pak ještě týden prázdnin k dobru navíc.

Poměrně zajímavá je pro inspiraci struktura prázdnin v dalších evropských zemích. Poměrně málo obvyklé jsou prázdniny, které jsou kratší než týden, jako jsou naše pololetní nebo podzimní prázdniny.

Naopak školáci v Evropě mají poměrně obvykle delší například vánoční prázdniny. Často končí až svátkem Tří králů 6. ledna.

„Systém prázdnin je dlouho neměnný a může se tak ukázat, že třeba nějakým zahraničním modelem bychom se mohli inspirovat. Proto se otevření této debaty rozhodně nebráníme,“ říká za spolek Unie rodičů Gergelová.

Kratší mají čeští školáci také letní prázdniny. Průměrně v Evropě vychází na 10 týdnů, v Česku to je o týden méně. Nejdelší volno mají děti v Bulharsku, nejkratší v Dánsku a v části Švýcarska.