Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rozvrhy ve školách se už brzy změní. A postupně se odhaluje, jak by mohla nově výuka v jednotlivých ročnících vypadat.
Co je vcelku jasné – rozšíří se výuka angličtiny od první třídy, takže se s ní děti logicky přes týden potkají častěji. K tomu se počítá s osobnostní výchovou.
Méně češtiny a fyziky
Když se podíváme na konkrétní návrh Národního pedagogického institutu, který na reformě výuky pracuje, o některé hodiny by podle něj přišla čeština. Stejně tak například fyzice zmizí jedno z políček rozvrhu a na druhém stupni zbydou jen čtyři.
Je ale třeba říct, že tohle je pouze vodítko. Návrh není rozhodně pro školy povinný, ukazuje ale, jak si stát představuje formát výuky na základních školách od září 2027, kdy má změna vejít v platnost pro první a šestý ročník základních škol. Každá škola ale k tomu může přistoupit individuálně, tedy třeba doplnit hodiny češtiny nebo fyziky z banky volných hodin, nebo jich mít dokonce víc než dnes.
Stejně jako zvolit úplně jiný přístup a spojit třeba přírodovědné předměty do jednoho. K tomu dává Národní pedagogický institut školám také modelový návod v druhém, takzvaném integrovaném školním vzdělávacím programu. Nebo učit tematicky zcela mimo rámec klasických předmětů – tenhle modelový plán ale zatím na konkrétní podobu čeká.
„Jsou to skutečně návrhy, kterými se mohou školy inspirovat, ale zároveň to není žádná danost,“ řekl ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa, když změny prezentoval pražským ředitelům a učitelům.
Ubíráme, ale přidáváme
Trochu past je ale v tom, co se školám ukládá nad rámec tohohle rozdělení předmětů. Původním záměrem reformy bylo, aby se výuka provzdušnila. A skutečně se to v některých oblastech povedlo.
Jenže Ministerstvo školství postupovalo ve finále reformy obráceně – místo původního vynechání dalšího cizího jazyka tahle povinnost zůstala, k tomu se přidala angličtina od první třídy a zvedla se její úroveň, stejně jako matematiky. Školy k tomu mají nabízet na druhém stupni volitelné předměty.
Když se tedy toto všechno dá dohromady, je jasné, že se jinde zase musí ubírat. V modelovém, a tedy nepovinném rozvrhu na druhém stupni to znamená, že si pohorší čeština, ale také všechny společenskovědní a přírodovědné předměty, od dějepisu až po chemii o jednu hodinu v rozvrhu.
„Pro výuku dějepisu bylo požadováno zachování garantované minimální časové dotace v rozsahu 6 hodin, ideálně během tří ročníků ZŠ. Tedy tak, aby bylo ve výuce možné naplnit očekávané výstupy učení z revize RVP a aby byl poskytnut dostatečný prostor pro časově náročnější výukové metody či pro efektivnější výuku v dvouhodinových blocích,“ uvedla ve svém vyjádření například Asociace pro výuku dějepisu.
Ministerstvo: Je to pouze kostra
Jak Ministerstvo školství ale vysvětluje, chtělo školám dát pouze návod, jak postupovat konkrétně při tvorbě rozvrhu s minimálními časovými dotacemi, aby zbylo zároveň dost prostoru pro volitelné předměty nebo rozšiřující učivo. Tím mohou být třeba povinná cvičení z matematiky navíc v dělených třídách.
„Nabízíme školám pouze kostru. Je zcela na jejich zvážení, kolik hodin budou chtít jednotlivým předmětům věnovat. Ale zároveň školy upozorňujeme, že čím více si přidají, o to menší budou mít jejich děti možnost si volit,“ dodává Kamil Ubr, pod nějž v Národním pedagogickém institutu spadá tvorba modelových návrhů reformované výuky pro školy.
V závazném zadání od státu pro školy totiž nejsou stanoveny přesné časové dotace, dokonce ani základní minimální rozpisy pro první a druhý stupeň, jako je to ve stávajícím dokumentu.
Ministerstvo školství ale nevylučuje, že se tahle část může ještě změnit. Pokud se při pilotáži ukáže, že je to potřeba. Zkoušet budou nový způsob výuky školy, které se do pilotáže dobrovolně přihlásí. Zatím jich je zhruba třicet, Národní pedagogický institut jich chce sehnat stovku.
