Většina Čechů chce ruštinu na základkách, výuka se ale zruší

Proměna výuky cizích jazyků vyvolává poměrně silné vášně. Chystá se jako součást velké reformy vzdělávání na základních školách. V platnost má začít vstupovat od roku 2027, a právě za dva roky by se měli všichni žáci začít povinně učit anglicky už od první třídy.

Ačkoliv to bude poměrně narychlo, s tímto krokem veřejnost povětšinou souhlasí –⁠⁠⁠ rozhodně nebo spíše pro je 68 procent respondentů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy, kterého se zúčastnilo 1217 lidí.

Ne příliš překvapivě – čím mladší respondenti jsou, tím spíše změnu ohledně angličtiny vítají. Častěji jsou také pro lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel nebo vysokoškoláci.

Průzkum je součástí dlouhodobého projektu Seznam Zpráv Jak se žije v Česku. V únoru se věnujeme vzdělávacím tématům.

Naopak druhá změna takovou podporu nemá. Agentura Ipsos se ptala účastníků průzkumu, jestli souhlasí se zrušením ruštiny jako druhého volitelného cizího jazyka na základních školách. S tímto postupem spíše nebo rozhodně souhlasí jen 35 procent lidí, naopak proti je většina – 54 procent respondentů.

„Došli jsme k tomu, že maximálně mohou školy zvládnout nabídku tří dalších cizích jazyků. A když jsme se měli rozhodnout, které to budou, dospěli jsme k výběru takových, které jsou prokazatelně globální z hlediska svého využití a zároveň jsou to klíčové jazyky Evropské unie,“ vysvětlil záměr při představování reformy výuky ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Školy už dnes musí vyučovat druhý cizí jazyk, žákům ale mohou dát na výběr jakýkoliv bez omezení. Novinkou od roku 2034 bude, že tahle nabídka se omezí na tři alternativy: němčinu, francouzštinu a španělštinu. Vyškrtne se tedy ruština i všechny ostatní cizí jazyky. Třeba na hranicích s Polskem nabízí některé základní školy polštinu, i tahle možnost padne.

„Ke zrušení ruštiny chybí argumenty. Pokud pod slovem globální myslí ministerstvo světové jazyky, tak otevřeme-li jejich seznam, ruštinu tam najdeme. Naopak mezi světovými jazyky chybí třeba němčina,“ říká Anastasija Sokolova, vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.

„Pro mě je toto rozhodnutí naprosto politické, ačkoliv pan ministr Bek tvrdí, že tomu tak není,“ dodává Sokolova.

Nejen ruštináři, ale i někteří další akademici z vysokých škol nebo učitelé proti tomuto kroku vystupují. Nelíbí se jim, že ještě loni na jaře se při debatě o reformě výuky s ruštinou počítalo. Podle Sokolové tahle změna proběhla bez jakékoliv širší debaty, proto také podporovatelé ruštiny plánují sepsání petice za její zachování.

Když Seznam Zprávy zjišťovaly, jaké jsou názory na zrušení ruštiny jako druhého cizího jazyka, ukázalo se, že proti se stavějí například také zástupci zaměstnavatelů.

„Ruština je jazykem, kterým hovoří nejen obyvatelé Ruské federace, ale také velká část zemí bývalého Sovětského svazu, mezi něž patří například Kazachstán, Bělorusko, Uzbekistán, Kyrgyzstán či další státy Střední Asie a Kavkazu,“ říká Jiří Hansl, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR.

Tahle geografická a hospodářská oblast je podle Hansla pro české firmy významným obchodním segmentem. Ruština by tak podle Hospodářské komory měla i nadále zůstat jednou z možností druhého povinně volitelného jazyka na základních školách.

„Je také důležité si uvědomit, že obchodní kultura v těchto zemích se v mnohém liší od standardů běžných v západních ekonomikách. Zejména v obchodní komunikaci se angličtina nepoužívá tak běžně, jako je tomu v Evropské unii. Znalost ruštiny proto může být v obchodním styku klíčová pro navázání a rozvoj obchodních vztahů,“ dodává Hansl s tím, že ruština se využívá hojně i v pobaltských státech.

Ačkoliv na změnách ohledně jazyků nepanuje úplná shoda, některé vysoké školy se už začaly podle rozhodnutí Ministerstva školství zařizovat. Týká se to především výuky angličtiny, ale počítá se i se snížením zájmu o ruštinu.

„Pedagogická fakulta bude reagovat na požadavky MŠMT související se zařazením výuky AJ již od první třídy ZŠ posílením katedry anglistiky a změnou obsahu vzdělávání studentů programu Učitelství pro první stupeň základních škol,“ říká mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Edita Kadlecová.

Rozšířit výuku angličtiny se chystá také například liberecká pedagogická fakulta.

Co se týče ruštiny, tak s ní i nadále počítají na Západočeské univerzitě v Plzni, i když už jen v krátkodobém horizontu. Naopak už pouze magisterské studium letos otevře Jihočeská univerzita.

„Studium zaměřené na ruský jazyk, a to v bakalářském stupni, vzhledem k nízkému zájmu uchazečů, v dalších letech Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebude nabízet,“ dodává Kadlecová.

Ruština je dlouhodobě třetím nejčastěji vyučovaným cizím jazykem v základním vzdělávání. V loňském školním roce se podle dat Ministerstva školství alespoň jeden cizí jazyk učilo 883 tisíc žáků. Skoro každé dítě mělo v základním vzdělávání angličtinu.

Asi 227 tisíc žáků chodilo na němčinu a 48 tisíc pak na ruštinu. Daleko menší počet žáků si pak vybral španělštinu (19 tisíc) nebo francouzštinu (10 tisíc). To znamená, že v průběhu následujících deseti let bude před pedagogickými fakultami a těmi připravujícími učitele velký úkol – připravit dostatečný počet jazykářů, kteří vyváží výpadek ruštiny.