V Česku prudce přibývá kouřících školáků

„Žáci přešli z klasických cigaret na ,vapa‘ (elektronické cigarety, pozn. red.). Jsou hůře dohledatelné, protože voní. Žáci používají výmluvy, že jde o parfém, a je tak obtížné odhalit, kdo, kdy a kde kouřil,“ popisuje výchovná poradkyně na Základní škole Šlapanice Hana Trundová.

„Po covidu se to určitě zhoršilo. Na prvním stupni to není běžné, ale někteří začínají už v šesté třídě,“ dodává.

„Zaznamenali jsme, že některé děti mají vypěstovanou závislost. Žáci z osmých a devátých tříd mají potřebu užívat tyto látky například na záchodech. Uvolní se při vyučování nebo během přestávek. Vzhledem k vůni není tak snadné odhalit jejich užívání,“ popisuje podobnou situaci ředitel základní školy Jedna radost v Poděbradech Jindřich Monček.

Oba tak anekdoticky poukazují na fenomén, který registruje čím dál víc základních škol. Případů dětí, které mají problémy s kouřením, v posledních letech přibylo. Vyplývá to ze souhrnné zprávy České školní inspekce (ČŠI).

„Poslední data ukazují, že zaznamenáváme vyšší podíl škol, kde je kouření identifikováno poradenským pracovištěm jako problém, než tomu bylo před covidem,“ vysvětluje data ČŠI náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.

Změny jsou výrazné: zatímco ve školním roce 2018/2019 tento problém ve statistikách uvádělo 31,8 procenta škol, v roce 2021/2022 to bylo o víc než deset procent více. A v posledním sběru dat zkušenost zmiňovala více než polovina dotazovaných škol.

Zatímco klasické cigarety jsou na ústupu, boom zažívají právě e-cigarety. „Výrazně se projevil zákaz kouření ve veřejných prostorách, což vedlo k poklesu kouření klasických cigaret a do popředí se dostaly alternativní formy. Dnes je méně obvyklé vidět děti kouřit klasické cigarety na veřejnosti než před 15 či 20 lety. Je proto důležité sledovat nové formy kouření,“ apeluje Kovář.

Tyto dlouhodobější změny ukazují i výsledky posledního celosvětového výzkumu GYTS (Global Youth Tobacco Survey), který se zaměřoval na děti mezi 13 a 15 lety. Počty mladých kuřáků klasických cigaret se v Česku snížily ze 34,6 procenta v roce 2002 na 11,2 procenta v roce 2022. Naopak u elektronických cigaret jich přibylo – z 11,2 procenta v roce 2016 na 21,4 procenta v roce 2022.

U starší věkové skupiny jsou pak čísla ještě vyšší. Počet uživatelů e-cigaret mezi 15 a 24 lety se od roku 2020 do roku 2023 ztrojnásobil. Ve stejné věkové skupině užívá nikotinové výrobky alespoň jednou měsíčně padesát procent respondentů a zároveň je v ní nejvíce uživatelů nikotinových sáčků - užívá je 11,5 procenta dětí a mladistvých. Čísla pocházejí z celorepublikového šetření NAUTA publikovaného loni.

Důvodů nárůstu zmiňovaných čísel je hned několik. Vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Anna Niklová zmiňuje především vliv rodiny. 36,2 procenta žáků totiž žije v domácnostech, kde se kouří. „To jsou alarmující čísla. Vytváří to dojem, že kouření je normální a přirozené,“ komentuje odbornice.

K tabákovým výrobkům se navíc děti dostanou jednoduše. A naopak pro učitele nebo rodiče je těžší je odhalit. „Elektronické cigarety žáci získávají od starších kamarádů nebo v obchodech, kde se nedodržují kontroly věku,“ říká výchovná poradkyně Trundová.

„Problém je, že i při běžné kontrole obsahu pouzdra nebo tašky nemůžeme prohledávat osobní věci žáků. Elektronické cigarety navíc vypadají jako rtěnky, propisky nebo zvýrazňovače, takže je obtížné je rozpoznat,“ dodává.

Právě nenápadnost je podle Niklové častým záměrem tabákových firem a jejich marketingu. „Potřebují si trh rozšířit, aby měly další potenciálně závislé zákazníky. Zaměřují se na nové výrobky a oslovují mladé lidi. Výrobky jsou snadno dostupné, s atraktivním designem, ale taky nenápadné – často připomínají školní potřeby nebo cukrovinky, takže si jich rodiče nevšimnou. Navíc nemají charakteristický zápach,“ varuje.

Důležitou roli ale hraje i reklama a influenceři na sociálních sítích. „Získávají si důvěru mladých lidí, jsou pro ně vzorem. Propagují tyto výrobky a ovlivňují mladé lidi. Tabákové firmy také sponzorují různé kulturní a sportovní akce, což normalizuje jejich užívání,“ myslí si odbornice.

Nikotin je ale pro děti samozřejmě velmi rizikový. „U dětí je nebezpečný zejména proto, že mozek se vyvíjí až do 25 let a nikotin může způsobit trvalé poškození. To zahrnuje poruchy nálad, snížení kontroly impulzů a narušení funkcí mozku souvisejících s pozorností a učením,“ varuje Niklová.

Kouření není jediným jevem, který se ve statistikách školní inspekce po pandemii covidu zhoršil. Data poukazují také na nárůst agresivity, násilí, šikany či vandalismu a poškozování majetku.

„Existují tu určité asociace, ale ne kauzální vztah. To znamená, že vyšší výskyt jednoho jevu neznamená automaticky nárůst druhého. Nicméně místo toho, aby děti rozvíjely svůj talent, sportovaly, věnovaly se hudbě nebo vědě, tráví čas aktivitami, které nejsou z hlediska jejich rozvoje žádoucí. Školy budou muset intenzivněji pracovat na prevenci rizikového chování,“ konstatuje Kovář.