Článek
S tím, jak se krátí rok, se rovněž přibližuje schválení reformy výuky na základní školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy to chce stihnout ještě letos, ale na poslední chvíli se mění některé detaily.
Část odborníků a učitelů kritizovala například jednu část reformy, se kterou se původně nepočítalo.
Výsledky učení žáků, ke kterým směřují pedagogové v jednotlivých předmětech, měly být obecnější. Nakonec se ale přidaly i detaily a původně nezávazná metodika se přetvořila do povinné součásti osnov.
To by znamenalo, že stát částečně určí, které konkrétní učivo mají školy se žáky projít. Více jsme k tomu psali už dříve zde.
Od tohoto kroku ale ministerstvo nakonec upustilo. V pátek k tomu ještě proběhlo setkání, na kterém základní body reformy představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) zástupcům odborů, učitelů a neziskových organizací věnujících se vzdělávání.
„Dozvěděli jsme se, že specifikace budou nepovinné. Je to tak návrat k původní verzi,“ potvrzuje Lucie Slejšková, analytička informačního centra o vzdělávání EDUin.
Seznam Zprávy se ptaly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, co se oproti poslední verzi reformy ještě opravovalo. Úřad ale nechtěl být konkrétnější.
Kritici si oddechli
„Ministr školství se osobně setkává s odborníky a zástupci různých organizací, aby jim srozumitelně představil a vysvětlil úpravy připravené na základě veřejné konzultace,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Schvalování reformního dokumentu přichází tedy skutečně až v závěru letošního roku. V úterý 17. prosince má reformu řešit vedení ministerstva. Představení má pak přijít na řadu v polovině ledna.
Už teď si ale část kritiků vydechla.
Například Asociace pro didaktiku dějepisu spolu s asociací učitelů tohoto předmětu totiž varovaly, že přírodopis, geografie nebo právě dějepis přijdou o polovinu hodin výuky. A ředitelé ani nebudou mít možnost navýšit dotaci základních předmětů z většího počtu volných hodin, které má každá škola k dispozici.
I tohle nakonec má být trochu jinak. Pevně dané rozdělení hodin bude platit jen v modelových návodech pro školy.
„V našich školních vzdělávacích programech, které si budeme vytvářet, nám dovolí použít disponibilní hodiny na jádrové učivo. To byla pro mě největší úleva,“ říká po jednání Jana Servusová, ředitelka Základní školy Bystřice a členka výkonného výboru Učitelské platformy.
Není to konec
Reforma výuky má přinést do českých škol větší důraz na získávání dovedností a kompetencí a ústup od drcení učiva nazpaměť. Jenže Asociace ředitelů základních škol nebo Učitelská platforma kritizovaly, že se řada věcí nepodařila dotáhnout, a tak vyzvaly k odložení účinnosti reformy o jeden rok.
Prohlášení ředitelů a učitelů k reformě
„Vyzýváme tedy k odložení účinnosti nového RVP ZV o jeden rok. Získaný čas doporučujeme investovat do doladění narychlo měněných částí, přípravy systému pomoci s implementací nového RVP ZV, přípravy modelových ŠVP a realizace jejich pilotáže na vybraných školách. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost také pečlivé komunikaci potřeby těchto změn pedagogické i rodičovské veřejnosti.“
Zdroj: část společného prohlášení Asociace ředitelů základních škol a Učitelské platformy z 27. 11. 2024
S tím ale Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesouhlasilo a je odhodlané reformu výuky dotáhnout. Nejen kvůli tomu, že přípravný proces už běží poměrně dlouho. Ke konci směřuje i mandát vlády, která se v programovém prohlášení zavázala, že reformu výuky prosadí.
„Bylo nám řečeno, že zdaleka není konec. Co teď oficiálně vyjde, bude materiál pro pilotáž, který se bude ještě vylepšovat a upravovat, takže uvidíme, jaká bude konečná podoba,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc, který se jednání minulý týden také zúčastnil.
Co slíbila vláda
- Zlepšíme kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že v roce 2024 dokončíme revize rámcových vzdělávacích programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost učiva a zajistíme podmínky pro jejich implementaci ve školách, čímž dosáhneme zlepšení kvality výuky na základních a středních školách, zvětšení prostoru pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity žáků a individuální přístup k nim.
- Zaměříme se na snížení celkového objemu učiva a podpoříme kvalitu (porozumění) před kvantitou (memorováním).
- Budeme klást důraz na rozvoj gramotností, znalostí a dovedností potřebných v každodenním životě. Zaměříme se na podporu občanského vzdělávání, etické výchovy, finanční i mediální gramotnosti a kritického myšlení. Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.
Zdroj: část vládního programového prohlášení v kapitole Vzdělávání a sport
Odborníci zapojení do jednání shodně zmiňují, že se poněkud mění postoj ministerstva k reformě výuky. Dosud se směřovalo k tomu, že se takzvaná revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) prostě schválí do konce roku.
Teď ale stále častěji zaznívá, že sice k podpisu reformy dojde, ale to neznamená, že se ještě některé věci nebudou měnit. Příští školní rok se totiž má rozjet pilotáž přímo ve školách a dá se očekávat, že některé věci se ještě na základě tohoto testování budou měnit.
„O RVP začali mluvit jako o verzi pro testování a ověřování, což je podle mě novinka v rétorice,“ dodává Slejšková.
Může se tak stát, že se nakonec detaily toho, co mají žáci umět, v povinném návodu pro školy objeví. Nejprve se ale tohle téma bude dále diskutovat a ověřovat.
Zástupci školských i neziskových organizací ale zmiňují, že bude naprosto zásadní, které školy se do testování nového způsobu výuky zapojí. Žádají proto, aby se reforma odzkoušela nejen na inovativních školách, ale na všech typech základek, a tak se skutečně ověřilo, jestli je opravdu všude proveditelná.
