Zrušit deváté třídy a předělat maturity. Poslankyně chce změnit školství

Nejviditelnější změna, se kterou návrh reformy počítá, je paradoxně návrat před rok 1996 -a sice zkrácení základní školy zpět z devíti ročníků na osm. To je ale jen předstupeň pro zamýšlené prodloužení školní docházky. Do budoucna by měla sahat až po dva ročníky na střední škole.

Reformu vzdělávání podrobně představila poslankyně Renáta Zajíčková a náměstek ministra školství Jiří Nantl (oba ODS). Podporu má také od jejich stranického šéfa a premiéra Petra Fialy. O zkrácení základky na osm ročníků mluvil při vstupu do funkce rovněž ministr školství Mikuláš Bek (STAN), protože o náznacích této reformy se debatuje už skoro dva roky.

„Postupně sice děláme změny – revidujeme vzdělávací programy nebo vytváříme nové podpůrné pozice, ale zkuste si vzpomenout na nějakou systémovou změnu,“ říká Zajíčková.

Volební období sice ukrajuje ze svého posledního roku, zmíněné změny ale míří stejně až k tomu dalšímu, kde by se o základních bodech podle vize poslankyně Zajíčkové mělo diskutovat a začít i připravovat konkrétní body.

„Byla bych ochotná vést debatu o možném prodloužení povinné školní docházky až na střední školy, nikoliv však o zrušení deváté třídy,“ říká k tomu Jana Berkovcová, opoziční poslankyně a stínová ministryně školství hnutí ANO.

Jestli s nějakým krokem panuje mezi odborníky poměrně souhlas, je to prodloužení školní docházky. Česko totiž patří mezi země, kde je povinná doba ve vzdělávání kratší, než je průměr Evropské unie. Zároveň většina zemí má alespoň jeden povinný rok na střední škole.

„Jako nejpodstatnější vnímám prodloužení povinné školní docházky jako takové. Je jedno, jestli to bude 9+1, nebo 8+2, důležité je, že se žákovský proud přeleje na střední školu,“ říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin .

Právě pod zkratkou 8+2 byly změny ve vzdělávacím systému představeny. To ale ještě neznamená, že je devátý ročník na odpis. I Zajíčková zmiňuje, že je tento krok k debatě.

„Systém 8+2 z mého pohledu obsahuje možné kroky k řešení čtyř velkých problémů, se kterými se v současné době potýkáme. Jsou jimi vysoký věk maturantů, brzká vnější diferenciace, předčasné odchody ze vzdělávání a malá možnost změny vzdělávací trajektorie, především na střední škole,“ vysvětluje děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.

Jestli by se doba na základní škole zkrátila, snížil by se i věk maturantů.

„Vítám, že by z naší školy odcházeli gymnazisté dříve. Z mé zkušenosti vidím, že v 19 nebo 20 letech jsou už mentálně jinde, přemýšlejí spíše jako vysokoškoláci, potřebují úplně jiný typ výzev než známky. V současnosti odchází žáci ze středních škol strašně pozdě,“ popisuje zástupce ředitelky pražského Gymnázia Na Zatlance Lukáš Šlehofer.

Kdyby se pak prodloužila povinná výuka až na střední školy, musela by se odstranit překážka, kterou je jednotná přijímací zkouška.

O její výrazné proměně se debatuje už dnes – na Ministerstvu školství se řeší, zda by přijímací zkoušky neměli skládat všichni žáci, a třeba i před podáním přihlášek. Aby viděli, na co jejich výsledek stačí.

Navržená reforma chce jít ještě dál, tedy změnit úzce profilovaný jednotný přijímací test na širokou výstupní zkoušku na konci základní školy, která spíše než pozavírá, tak pootevře dveře na různé střední školy. Už kvůli tomu, že podle navržené vize by do středního školství pokračoval úplně každý žák.

„Musí dojít k naprosté proměně přechodu mezi základní a střední školou. Úzce zaměřenou přijímací zkoušku by měla nahradit výstupní zkouška na základní škole, která by byla komplexní a navíc by ji skládaly všechny děti, ne jen část, která pokračuje na maturitní obor jako dnes,“ dodává Zajíčková.

Na střední škole by pak měly vzniknout dva druhy maturity. Velké maturitě, podobné té v současném systému, by předcházela malá po dvou letech studia, kterou by se ukončovala povinná školní docházka.

S představenými návrhy se ale pojí samozřejmě i potíže. Především právě teď probíhají významné změny jak na základních, tak středních školách. Na nižším vzdělávacím stupni se finalizuje reforma výuky, ten vyšší čeká redukce oborů. Obě tyto zásadní úpravy ale počítají se současným nastavením vzdělávacího systému.

„Pokud by několik let potom přišla takto zásadní reforma, budeme muset mnohé kroky dělat znovu,“ varuje Hřebecký.

To tedy znamená, že představené změny nemusí narazit na dlouho zavedenou praxi, ale nejčerstvější úpravy.

Autoři reformy přitom navrhují i další konkrétní změny. Modularizaci výuky, profesionalizaci kariérového poradenství nebo revizi inkluze. Mimochodem počítá se i s dotekem citlivého tématu, a to víceletých gymnázií. Podle zveřejněných plánů by totiž skončila ta osmiletá, která by se překlopila do šestiletých.