Článek
V následujících týdnech se bude rozhodovat o tom, jak bude nově vypadat výuka na českých školách. Do finiše míří takzvaná revize rámcových vzdělávacích programů (RVP). To je zjednodušeně návod pro základní školy, co stát vyžaduje, aby žáci uměli.
Dříve se tomu říkalo osnovy, a tak u tohoto zavedeného termínu zůstaňme. Reformu osnov dostane v nejbližší době na stůl ke schválení ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Pedagogové chtějí roční odklad
„Revidované RVP pro základní školy budou schváleny do konce roku 2024,“ potvrzuje bez upřesnění konkrétního termínu mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Tereza Fojtová.
Proti tomu ale vystupují školy i učitelé. Asociace ředitelů základní škol i spolek pedagogů Učitelská platforma volají po ročním odkladu.
„V době, kdy již byla revidovaná revize rámcových vzdělávacích programů představena veřejnosti, dochází k úplnému přepracování celých vzdělávacích oborů, často dokonce jen na základě jednotlivých dílčích myšlenek prezentovaných ministrem školství,“ vysvětluje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy, proč se volá po odložení reformy.
Co se bude učit, zatím nevíme
Proměna výuky se připravuje poslední tři roky. O reformě se široce debatovalo a na základních obrysech panovala mezi odbornou veřejností vcelku shoda. Jak se ale blíží její schválení, objevují se některé problematické body.
A tak hlavně mezi řediteli a učiteli panuje obava, aby to nedopadlo jako s poslední úpravou osnov – tak těžkopádně se prosazovala do praxe, že se s ní leckde bojuje dodnes. Ačkoliv o nutnosti změn jsou pedagogové i dnes přesvědčeni.
„Chceme zdůraznit, že k úplnému přepracování vzdělávacích oborů nyní nedochází. Jediné významnější úpravy se týkají matematiky, kde dochází k navýšení úrovně, a anglického jazyka, kde se zvyšuje cílová úroveň na B1, což reflektuje rostoucí důležitost jazykové vybavenosti v současné společnosti,“ oponuje Veronika Lucká Loosová, mluvčí Národního pedagogického institutu.
Jaký problém tedy v aktuální reformě osnov vznikl? Lze to ukázat třeba na chemii. Každý deváťák musí v tomto předmětu dnes splnit 19 očekávaných výstupů, to si má odnést ze základního vzdělávání.
Jedním z nich je třeba tento: Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití. A jako doporučené učivo se pro učitele zmiňuje: příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků.
Reforma ale výstupy daleko více zobecnila a obrátila směrem k praktickému využití, takže nově deváťáci mají zvládnout třeba tento bod: Zhodnotí využívání materiálů a energetických surovin v kontextu udržitelnosti. A žádné doporučené učivo k tomu stanoveno není. Pouze metodické materiály.
Jenže na podzim se zavelelo k obratu. Závaznými se stávají i další popisy aktivit žáka a částečně se také propojují s učivem.
„Rozšíření revidovaných RVP o závazné popisy konkrétních aktivit žáka je reakcí na zpětnou vazbu z praxe. Pedagogové a odborníci upozorňovali, že samotné očekávané výsledky učení mohou být bez další konkretizace obtížně interpretovatelné. Popisy aktivit žáků proto slouží jako konkrétní vodítko, které usnadní pochopení a realizaci očekávaných výsledků učení v praxi,“ vysvětluje mluvčí Národního pedagogického institutu Veronika Lucká Loosová.
Experti: Hotovo není
Ani jeden extrém není úplně šťastný. Pokud budou požadavky hodně obecné, může se výuka v Česku ještě více rozdrobit. I dvě školy v jednom městě tak mohou učit úplně odlišně.
„Vůbec nerozporujeme, že by se měly podrobněji popsat dílčí kroky k naplnění očekávaných výsledků učení. Vzniklo to ale narychlo, není zřejmé, na základě jakých podkladů, a z metodické podpory je tak najednou závazná část,“ popisuje ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Petra Keprtová.
Z mezinárodního testování přitom vyplývá, že rozdíly ve výsledcích žáků z různých škol patří v Česku k těm nejvyšším na světě. Přitom bychom měli chtít pravý opak – aby měli rodiče i děti jistotu, že na každé veřejné škole dostanou stejně kvalitní vzdělání.
Pokud se ale vyžadované výstupy žáků takhle narychlo mění, může se některý předmět příliš nafouknout, zatímco u dalšího bude úroveň nízko. Už dříve přitom odborníci upozorňovali, že v původní verzi byl předimenzovaný zeměpis a naopak málo náročná matematika, což se tedy ještě mění. Na poslední chvíli pak o změně v angličtině rozhodl ministr Bek – výuka má být obtížnější a navíc hned od první třídy, ne až od třetí jako dnes.
„Přitom by šlo docela dobře obhájit, že revize ještě není hotová a je potřeba úpravy nejprve ověřit. Bylo by to daleko užitečnější než se tvářit, že je hotovo a vše je v pořádku. Není,“ říká analytička informačního centra o vzdělávání EDUin Lucie Slejšková, že je na reformě potřeba odvést ještě kus práce.
Přitom i dalších sporných bodů je v reformě dost. Ačkoliv jde i o takové, které prostě musí MŠMT rozseknout.
Takovým drobným dokladem může být i zářijová tisková konference k představení klinické školy Pedagogické fakulty, které se zúčastnil také ministr Bek. Mezi novináře se ale zamíchal rovněž jeden z kritiků utváření osnov pro hudební a výtvarnou výchovu. Místo položení otázky k tématu žádal po ministrovi změny v osnovách.
Jak dále například upozornil Deník N, během letošního roku selhalo vytváření modelových návodů pro školy, a tak vznikají znovu. Hotové by podle MŠMT měly být v polovině února, aby mohlo začít pokusné ověřování.
Když se navíc v rámci připomínkování autoři reformy dotazovali veřejnosti na její největší vnímané přínosy, vyhrála s 25 procenty odpověď, že žádné nejsou.
Kvůli všem těmto potížím proto učitelé, školy a experti volají po odložení reformy o jeden rok.
S tím ale ministerstvo nesouhlasí. Chce reformu definitivně schválit. Důvodem může být i to, že na podporu zavádění reformy jsou už navázány evropské dotace. Mimochodem, vláda se ve svém programu zavázala, že reforma projde právě do konce roku 2024.
