Článek
Je to velká změna, která má proměnit fungování škol. Na všechny zaměstnance už ředitelé nedostanou peníze od státu. Učitelé budou placení stále stejně. Nepedagogičtí pracovníci, jako jsou kuchařky, uklízečky, hospodářky nebo správci IT, ale měli být od září financovaní obcemi. Samosprávy by dostaly navýšené prostředky přes rozpočtové určení daní.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale nakonec částečně ustoupil kritikům a změnu odkládá. Místo od září by měla vstoupit v platnost s 1. lednem 2026.
O reformě se přitom jedná poslední dva roky a ministr Bek jí věnoval spoustu politického úsilí. Dostal se ale pod tlak nejen od koalice, ale i vlastní strany.
V posledních týdnech pak objížděl kraje a změnu vysvětloval. A debaty byly často poměrně zjitřené. Po jednom takovém setkání ve Zlínském kraji ministr poprvé připustil, že by se změna mohla odložit.
Seznam Zprávy se proto teď ministra ptaly, jestli reforma neměla rovnou mířit k 1. lednu.
„Kdybychom řekli, že změna začne platit od 1. ledna, tak by hrozilo, že se to pod tlakem různých argumentů bude dále odsouvat. Z mého pohledu je aktuální rozhodnutí akceptovatelný kompromis, který považuji za dobrý výsledek,“ řekl Bek.
Zatlačil prezident
Podle informací Seznam Zpráv ve věci sehrál roli také tlak prezidenta Petra Pavla. Pavel se kvůli nepedagogickým pracovníkům sešel také s řadou zástupců samospráv, kteří ho žádali o pomoc.
Přímo s ministrem Mikulášem Bekem prezident téma řešil na schůzce na Hradě už na konci loňského roku. Ač plán na převedení pod obce jako takový chválil, před Bekem vyjádřil obavy, že změna není dobře připravená a dostatečně projednaná s obcemi. Změnu totiž koalice zařadila jako přílepek k novele řešící mimo jiné školní psychology a speciální pedagogy.
Když Bek na zavedení od letošního září trval, prezident začal stupňovat tlak i veřejně. Letos v únoru řekl do médií, že by „opatření nemělo být přijato, pokud návrh není projednaný s vedením obcí a měst“. A před několika týdny si na Hrad pozval hejtmany. „Shodli jsme se, že takto připravený zákon potřebuje víc času,“ řekl po schůzce zlínský hejtman a předseda Asociace krajů Radim Holiš (ANO).
Bek se navíc pod tlakem směrem z Hradu ocitl na více frontách. Na konci února například prezident na sněmu Rady vysokých škol zkritizoval způsob přijímání vysokoškolského zákona.
„Posloucháme, co říká prezident. Minulý týden jsem měl i jednání s předsedou Asociace krajů. Jejich argumenty bereme v potaz. A tohle rozhodnutí je reflexe, co je reálně možné a co dává šanci, aby se změna podařila nastavit,“ dodává Bek.
Kdo je pro a proti
Část kritiků reformy je spokojená, že se účinnost posune a bude tak více času na naplánovaní změn v krajích a obcích. Další to ale berou jen jako začátek jednání. Třeba předseda školských odborů František Dobšík vnímá tento krok na jednu stranu jako posun, ale nic to podle něj neřeší.
„Jsme rád, že pan ministr uznal, že je změna nepřipravená. Předpokládám, že teď proběhnou jednání, aby se to skutečně připravilo,“ dodává starosta Luhačovic Marian Ležák, který se spolu s tisícovkou starostů obrátil v této věci dopisem přímo na premiéra Petra Fialu (ODS).
Novela by se měla schvalovat v Poslanecké sněmovně ještě v pátek, takže čas na případné úpravy je velmi malý. Větší prostor na ně tak bude až v Senátu. Reforma navíc začne platit až po konci mandátu současné vlády, což kritizuje bývalý ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.
„Posun termínu na 1. 1. 2026 nic neřeší a je jen alibistické přehození absolutně nezvládnuté situace ohledně financování kuchařek, uklízeček a školníků na příští vládu,“ uvedl na síti X.
Samotná změna financování škol má ale i zastánce. Seznam Zprávy například popisovaly příklad obce Sulice, kde už k praktickým krokům přistoupili a fungování v novém systému si chválí.
