Známky pořád rozhodují o přijetí na střední. Z vysvědčení ale časem zmizí

Rodiče v Karlových Varech nebyli úplně připravení na to, že by jejich děti měly ze školy chodit bez známek. A tak zdejší ZŠ Truhlářská zpočátku řešila i trochu toho odporu.

„Sbírali jsme v prvním roce krátkou zpětnou vazbu od rodičů, a malinko jsme narazili. Ale je to o diskuzi a samozřejmě také trochu o odvaze,“ komentuje změnu ředitelka školy Jana Krausová. Slovní hodnocení nakonec obhájili – bez známek se tak obejdou v prvním a druhém ročníku.

To prvňáci ve středočeském Lužci nad Vltavou jsou vůbec prvními v historii školy, kteří si ve čtvrtek přeberou vysvědčení, na kterém budou chybět známky. „Děti se orientují podle semaforu – zelená, oranžová, červená. Mají své portfolio s učebními plány, a na konci každého týdne si vybarvují, jak to ze svého pohledu zvládli. A vedle toho dává hodnocení i paní učitelka. K tomu se pak vždycky mohou vyjádřit také rodiče,“ popisuje nový způsob pravidelné zpětné vazby a sebehodnocení bez známek ředitelka školy Pavla Kopeluková. A velmi oceňuje i pomoc České školní inspekce.

Jak přistupuje zdejší škola ke známkování, se na Seznam Zprávách vracíme opakovaně. Začali jsme už v době covidu, kdy tady učitelé poměrně originálně přizvali k hodnocení také rodiče. Tím chtěla škola uznat a také ocenit rodiny, že do velké míry převzaly odpovědnost za učení v době uzavření škol.

Posléze v Lužci zkoušeli rozvinout různé formy zpětné vazby pro děti namísto známek, no a teď se do toho naplno pustili u prvňáků.

„Trochu jsme se báli nějaké rodičovské bouře, ale prošlo to velmi laskavě. Pořád se ale učíme,“ říká upřímně Kopeluková. Klasický výpis vysvědčení rodiče také dostanou, ale ne jako hlavní zprávu ze školy.

Se známkami se v českém školství v posledních letech opravdu něco děje. Hodnotit jinak než klasifikací od jedničky do pětky už totiž není devízou jen velmi liberálních škol. I hlavní autorita – Ministerstvo školství – ve svém dlouhodobém záměru počítá s tím, že se na začátku školní docházky už známkovat nebude. Nikde.

Tahle vize má také konkrétní legislativní podobu. V novele školského zákona, která by měla výrazně omezit odklady školní docházky, se píše, že v prvním a druhém ročníku známky děti dostávat nebudou, a to s postupným náběhem od roku 2027. Je to výjimečná věc i proto, že ji podporuje nejenom vláda, ale rovněž všechny opoziční strany ve Sněmovně.

To je přitom ve velkém kontrastu s koncem povinné školní docházky. Tady hrají známky stále velkou roli. Přijímací řízení na střední školy se sice točí především kolem jednotné přijímací zkoušky, tedy testů z matematiky a češtiny, až ze 40 procent ale mohou o přijetí či nepřijetí stále rozhodovat známky.

Pro osmáky a deváťáky jsou tak konce pololetí hodně hektické. Běhají za učiteli, dělají práce navíc, aby si zlepšili známku, hlásí se na přezkoušení, opravují testy. Děti prostě ví, že potřebují nabrat ideálně co nejvíc jedniček, aby získaly u přijímacích zkoušek body navíc. Jedna dvojka nebo nedejbože trojka tak může zahradit cestu k vysněné střední škole.

Na gymnáziu v Chotěboři mají známky na vysvědčení větší dopad než samotný test z matematiky nebo češtiny. Konkrétně za známky z pololetí devítky je možné získat až 65 bodů, z testu z češtiny 50 bodů a z matematiky stejně tak 50 bodů.

„Známky na základní škole mají význam. Tím, že je máme v kritériích, říkáme, že věříme hodnocení základních škol v našem regionu. Pokud má žák samé jedničky, tak to o něm něco vypovídá. A my chceme přijmout nejen nadané žáky, ale také pracovité,“ vysvětluje dlouholetý přístup školy její ředitel Vladislav Smejkal.

Ministerstvo školství přitom přístup ke známkám v přijímacím řízení nedávno upravilo. Už pro loňský rok zmizela ze školského zákona věta, že střední školy musí v přijímacím řízení ke známkám ze základní školy přihlížet. Zůstává to jen na dobrovolné bázi.

Když ale Seznam Zprávy procházely kritéria pro přijetí u středních škol, které je zveřejnily už v průběhu ledna, naprostá většina ke známkám i nadále přihlíží. I když v různé míře.

„Ačkoliv se legislativa rozvolnila, část našich ředitelů chtěla známkám v přijímacím řízení nadále přikládat velký význam. Nakonec jsme stanovili strop na 25 procentech, což se jevilo jako kompromis,“ vysvětluje radní pro oblast vzdělávání Středočeského kraje Milan Vácha (STAN).

Postup Středočeského kraje Seznam Zprávy popisovaly před dvěma roky, když se legislativa ohledně přijímacího řízení měnila. Vácha se tehdy dotazoval i České školní inspekce, jakou váhu by školy měly známkám přikládat. Inspekce se kloní k rozmezí 10 až 15 procent.

Pokud tedy Ministerstvo školství chce změnit pohled na známkování ve školách, bude se tedy muset nejprve razantněji změnit podoba přijímacího řízení?

„Myslím si, že je to spíš otázkou času, než střední školy začnou na známky ze základní školy pohlížet trochu jinou optikou. A třeba raději využijí školní přijímací zkoušku, kterou řada škol umí velmi dobře využít pro výběr studentů, které hledá,“ říká garantka projektu Vysvědčení JINAK Jana Kratochvílová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

A je pravda, že postupné změny se dějí. Objevují se totiž i veřejné školy, které vysvědčení neberou v potaz vůbec.

„Přihlížet ke známkám mi moc nedává smysl, když sám vidím, že dvě základní školy vedle sebe známkují úplně jinak. Na jedné škole má žák trojky, pak přestoupí a najednou jedničky a dvojky,“ říká ředitel Střední odborné školy elektrotechnické v Hluboké nad Vltavou Pavel Zasadil.

Ještě loni se tady odhodlali k poměrně nezvyklému kroku, alespoň z pohledu veřejných středních škol. V přijímacím řízení do maturitních oborů nedávají žádné body navíc za známky ze základní školy. Rozhoduje pouze jednotná přijímací zkouška z matematiky a češtiny.

Co se týče neobjektivity známkování, data dávají řediteli Zasadilovi za pravdu. Už v roce 2022 výzkumníci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI zkoumali, jak různé školy známkují žáky se stejnými dovednostmi. Ukázalo se, že se v přísnosti liší o celý klasifikační stupeň.

Potvrzují to také data České školní inspekce. Například chlapci dopadají v testech o něco lépe než dívky, známky na vysvědčení mají ale často horší. Značně se totiž i mezi jednotlivými pedagogy liší, jak k hodnocení přistupují.

S připravovanou reformou výuky na základních a středních školách by ale debata kolem známek i přijímacích zkoušek měla ztratit na naléhavosti. Podle plánů Ministerstva školství by povinná školní docházka končila širšími výstupními zkouškami, které by daleko více prokazovaly, jak na tom žák je a co si ze základní školy odnáší.

Střední vzdělávání se pak má daleko více otevřít, takže k maturitě nebo na vysokou školu by se mohli propracovat i žáci, kteří začínali v učebním oboru.

Známky i přijímací zkoušky by tak mohly hrát daleko menší vliv než dnes.