Obědy ve školách se od příštího roku změní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Že bych byl nějaký fanoušek pohanky, to se říct nedá. Co mě ale na svačině dětí z pražské Mateřské školy Parléřova zaujme, že pomazánka z pohanky chutná jako škvarky. Děkuji, rád si přidám.

To sáme čokoládové brownies. Nemá chybu. A přitom by si ho asi těžko dítě vybralo, kdybychom prozradili, že je to luštěninová buchta. Místní kuchařky ho totiž připravily z cizrny.

„Zrovna s pomazánkami máme ve školkách často problém, že je děti nechtějí jíst. Jdeme na to tedy lišácky. Připravujeme je během projektových dnů, kdy si je děti chystají samy, a rázem to funguje,“ popisuje nutriční terapeutka Eva Kalembová, která spolupracuje se školami na Praze 6.

„Nebo také potraviny schováváme. Pomazánka ze sýru a jahel pak funguje výborně. Osvědčily se nám polévky. Když se rozmixují na krém, tak jsou tak lahodné, že děti vůbec nepoznají, že jsou v nich jáhly,“ dodává.

Právě tady v MŠ Parléřova se zapojili, spolu s dalšími třiceti školami, do pilotního testování nového spotřebního koše, který by měl zahýbat s podobou školního stravování. Vyhláška je hotová, právě ji zpracovává Ministerstvo školství a nově by podle ní měly děti jíst už od příštího školního roku.

„Spotřební koš je 30 let starý. Sám o sobě je založený správně, ale během let se změnilo portfolio potravin, které do jídelen může vstupovat, takže je nutná proměna,“ říká vedoucí projektu Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu.

Jak se prakticky změní obědy, je možné demonstrovat na takové klasice. Gulášová polévka a buchtičky se šodó by v této kombinaci už neuspěly. Bude mimo jiné potřeba, aby děti měly v každém jídle zeleninu nebo ovoce.

Nepůjde ale o nějak dramatickou revoluci. Podle nové vyhlášky bude stačit, když gulášovou polévku nahradí bramboračkou s kořenovou zeleninou a buchtičky se šodó mohou v jídelníčku zůstat.

Tímto stylem drobných úprav se nesou i další změny. Častěji budou mít například děti ryby – místo jednou za dva týdny každý týden. Drobně se navýší luštěniny a celozrnné obiloviny, ovoce a zelenina bude s každým jídlem, naopak se omezí četnost masových pokrmů, sladkých nápojů a také používání vysoce průmyslově zpracovaných. Méně se má také solit.

„Také jsme specifikovali, které potraviny se do spotřebního koše započítávají a které ne. Uvedu příklad: V současné době je možné zařazovat v rámci spotřebního koše do skupiny ovoce také džusy, sirupy, müsli tyčinky nebo dokonce ovocný čaj,“ vysvětluje Košťálová, co už do budoucna nepůjde.

Jak už ale Seznam Zprávy informovaly během přípravy zmíněné vyhlášky, změny mají také své kritiky. Část odborníků se obává, že děti sice dostanou vyváženější stravu, o to víc ji ale budou vracet, třeba právě ryby nebo luštěniny. A tak se akorát zvýší množství odpadu.

Nezisková organizace Nesehnutí pak kritizuje, že se vyhláška připravovala bez možnosti otevřené diskuze. To samé vadí také Potravinářské komoře, která navíc odmítá, aby se démonizovaly polotovary. Podle komory se dají dnes připravovat kvalitně.

„Z návrhu, který je nyní předkládán, je patrná hluboká neznalost technologií zpracování a především kvality potravinářských výrobků dostupných na trhu,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Ještě zásadnější otázka se ale vznáší nad samotnou budoucností školního stravování.

Praha 6, kterou Ministerstvo zdravotnictví jmenuje jako příklad dobré praxe a kde také sídlí v úvodu zmíněná Mateřská škola Parléřova, už teď dává do školního stravování poměrně značné prostředky ze svého.

Mimo jiné platí služby nutričních terapeutů, kteří dohlížejí na kvalitu a vyváženost zdejší kuchyně. Hlavní město pak dotuje i platy nepedagogických pracovníků včetně kuchařek.

Tohle ale opravdu není běžný standard, na zřizovatele mateřských a základních škol se přitom ženou změny. Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) sice na jednu stranou velmi podporuje proměnu stravování dětí, protože je to podle něj první krok na cestě ke zdravému životnímu stylu, a tedy také později nízkým nákladům na zdravotní péči.

Na druhou stranu se ale ve státním rozpočtu na letošní rok nenašlo dostatek financí na všechna místa nepedagogických pracovníků na školách, kam patří také kuchařky. Kromě toho se platy pracovnic a pracovníků v jídelnách pohybují na hraně minimální mzdy a teď na ně míří další změny, kvůli kterým by se měly dále vzdělávat a inovovat.

„Evidentně tady to jde, a takových škol a školek je celá řada,“ říká k tomu ministr zdravotnictví Válek, že větší zodpovědnost podle něj musí přijmout zřizovatelé škol.

To ale ministr říká na půdě školy, kde i vedoucí kuchařka musí mít druhou práci, aby finančně vyšla. Ministerstvo školství navíc připravuje převod financování nepedagogické práce na zřizovatele škol, včetně školních kuchyní.

Zatím nejsou známé jasné kontury tohoto přesunu, přitom od 1. září 2025 by už mělo vše běžet. Shodou okolností se start kryje s reformou školních jídelen.

Ještě více než dnes tak bude kvalita oběda záviset na místě, kde člověk žije. Pokud zřizovatel bude mít prostředky a také chuť školní stravování podporovat, dostanou tamní děti také kvalitní oběd nebo svačinu. Pokud ne, zůstane přinejlepším všechno při starém, v horším případě bude školní stravování skomírat.