Už se nebude sedět pouze ve škole. Domácí studium ale bude jen pro některé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Covid s sebou přinesl hodně špatného. Najdou se ale i pozitivní důsledky. Třeba že se prvky výuky na dálku dají zapojit do běžného fungování škol. S tím počítá nově Ministerstvo školství.

„Některé věci, které byly zavedeny nouzově za covidu, se dají systémově využít pro zefektivnění a zlepšení vzdělávání,“ je přesvědčený náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Ostatně není to úplně výstřel naslepo. Od února 2021 se pilotují různé formáty dálkové výuky na desítkách škol. Ke konci loňského roku jich bylo zapojených v pilotáži 65.

A to od modelu jednoho projektového dne mimo školu měsíčně, kombinované výuky pro dlouhodobě nemocné žáky, přes dálkovou výuku jednou týdně až po tři týdny výuky doma a týdenní prezenční vzdělávání.

Ministerstvo školství má ale už teď jasno, že kombinovanou výuku by nejraději vidělo na středních školách.

„V základních školách asi kombinovaná výuka nebude mainstream ani to není náš cíl. Vidíme v tom ale důležitý prostor pro modernizaci a třeba i propojování výuky mezi středními školami v regionech formou distančních přístupů,“ dodává Nantl.

Zatím ještě nejsou jasné konkrétní podmínky pro kombinovanou výuku. Tedy ani kolik hodin budou smět školy maximálně odučit mimo třídy a další školní pracoviště. Na přesné znění vyhlášky se čeká.

„Limit se bude lišit pro jednotlivé stupně vzdělávání. Nepochybně na středních školách bude významně vyšší než na základních,“ popisuje Nantl. „Předpokládáme, že u středních škol bude možný rozsah třeba 20 procent.“

U středních škol tedy ministerstvo plánuje, že by kombinovaná výuka mohla přinést systémové zlepšení výuky. V případě základních škol by to měla být spíš možnost pro alternativní nebo experimentální směry.

Takovým příkladem je Expediční základní ScioŠkola, kde se děti tři týdny učí z domova a čtvrtý týden vyráží společně na výuku do terénu.

„Z informací, které máme od zástupců ministerstva, vycházelo, že poměr by měl být nastaven 50 na 50,“ říká Michal Švarný z vedení školy, co dosud vyplývalo z diskuzí s ministerstvem.

V expediční škole tedy doufají, že se vejdou do nového legislativního návrhu, protože se jim koncept osvědčil. Mimochodem česká legislativa je velmi benevolentní ohledně domácího vzdělávání – v tomto formátu žáci expediční školy v roce 2020 začínali.

„Máme za sebou čtvrtý rok a jsme přesvědčeni o tom, že pro určitou skupinu dětí jde o model výuky, který jim naprosto vyhovuje,“ vysvětluje ředitelka školy Martina Lichtenbergová.

„Máme žáky, kteří jsou sportovně založení a odpoledne se potřebují věnovat sportu. Zároveň jde třeba o alternativu pro rodiny, které v okolí nemají jinou než státní školu, nebo přichází z malotřídek, případně domácího nebo komunitního vzdělávání, protože druhý stupeň už jejich školy nenabízí nebo si rodiče na výuku sami nevěří,“ dodává ředitelka.

Že dává kombinovaná výuka smysl, se ukázalo Ministerstvu školství už loni v průběžné zprávě z pilotáže. Pokud se podíváme na konkrétní skupiny žáků, tak kromě třeba zmíněných sportovců, se školám osvědčila kombinovaná výuka u dlouhodobě nemocných dětí nebo těch, které pobývají třeba část roku v zahraničí.

Nepřekvapivě se jako nejvhodnější ukázalo školám zařazeným do pilotáže pro distanční výuku opakování a procvičování látky a individuální konzultace. Největším rizikem jsou naopak podle zapojených škol nevyhovující podmínky v některých rodinách a nedostatečná vnitřní motivace žáků. Pak nemusí výuka na dálku fungovat.