Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Používání nástrojů umělé inteligence (AI) při přípravě do školy se mezi žáky stále rozšiřuje, pravidelně ji využívá již třetina žáků. V národním institutu Syri sbírají vědci data na toto téma dlouhodobě na základních školách, od září plánují začít také na školách středních.
Z dosavadních výsledků výzkumů plyne, že čím dál více dětí nepovažuje za důležité učit se v předmětech znalosti, ale raději by se věnovaly tomu, jak zacházet s umělou inteligencí. „Nejčastěji nástroje umělé inteligence používají žáci, kteří mají v porovnání s ostatními horší známky v matematice a v češtině a mají také nižší reálné znalosti v těchto předmětech. Často jde také právě o žáky, pro které nejsou důležité vědomosti, ale chtěli by se raději učit, jak pracovat s umělou inteligencí,“ popisuje Lintner.
Chybí „návod“ pro učitele
Podle Lintnera v současnosti chybí jasně daný rámec pro učitele, jak o umělé inteligenci učit, a podpora při jejich sebevzdělávání. „Učitelé jsou tak vytížení nejen přímo výukou, ale i nepřímými činnostmi, které s učením souvisí, a jakékoliv sebevzdělávání tak dělají na úkor svého volného času,“ říká Lintner.
Společnost také podle Lintnera potřebuje v dětech už odmala budovat odolnost proti různým hrozbám, které souvisí s AI a dalšími technologiemi, protože jich bude jen přibývat. „Ať už chceme, nebo nechceme, umělá inteligence se stala součástí našeho života, i když si to třeba neuvědomujeme,“ dodává Lintner.
Tomáš Lintner v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak umělou inteligenci ve výuce děti vnímají, jak je ovlivňuje a jak mění jejich pohled na vzdělávání. Rozhovor vyšel v rámci série vedené na téma Umělá inteligence ve školství.
Co z výzkumů v oblasti umělé inteligence na školách zatím vyplynulo?
Z dosavadních výzkumů na základních školách vyplynulo několik věcí. V první řadě nám vychází, že přibližně třetina žáků základních škol používá umělou inteligenci pravidelně při přípravě do výuky a zároveň je zhruba třetina žáků přesvědčena, že není důležité se na škole učit znalosti a vědomosti, ale je důležitější učit se, jak se správně zeptat umělé inteligence, jak s ní pracovat a jak ji využít na to, čemu se budou chtít v budoucnu věnovat.
Tyto počty samozřejmě exponenciálně narůstají. Od roku 2022 a 2023, kdy nastal boom v dostupnosti kreativní umělé inteligence, procházejí studenti hodnotovými obraty. Čím dál víc si jich myslí, a zřejmě i bude myslet, že už není důležité některé předměty studovat a učit se znalosti nazpaměť.
Umělá inteligence tedy mění jejich přístup ke vzdělávání?
Velmi významným způsobem. Mění to, co považují za zásadní, a český vzdělávací systém na vývoj těchto technologií zatím vůbec nereaguje. Česko, ale ani žádná jiná evropská země zatím nebyla schopna zavést změny ve vzdělávacích programech, které by umělou inteligenci reflektovaly.
Mělo by jít o změny v tom, co se na škole učí v jednotlivých předmětech, aby obsah výuky odpovídal tomu, že v podstatě každý dříve či později bude muset ve své profesi používat umělou inteligenci. České vzdělávání na toto zatím nereaguje, ve studijních plánech není práce s AI součástí informatiky ani jiných předmětů. Neprobíhá zároveň ani systémové školení učitelů o tom, jak mají AI nástroje používat ve výuce. Z našich průzkumů vyplývá, že jsou to právě žáci, kdo jsou často znalejší v používání umělé inteligence než jejich učitelé.
Co je tedy v oblasti umělé inteligence na školách potřeba?
V první řadě musí český vzdělávací systém na tuto výzvu co nejrychleji reagovat. Ve spolupráci s odborníky technických směrů, informatiky, ale i filozofie a etiky je potřeba co nejdříve dát dohromady rámec toho, co by se školáci ve vztahu k používání umělé inteligence měli učit.
Nejde ale jen o používání, je to i o schopnosti rozeznávat, že něco, co vidím na internetu, nemusí být opravdové, i když to vypadá realisticky. Musí se také rozvíjet povědomí o tom, co se děje s daty a informacemi, které do různých AI nástrojů lidé vkládají, že se z toho potom ty nástroje dále učí a tak podobně. Ministerstvo školství by mělo velmi rychle reagovat a zavést rámcové plány, které zavedou toto všechno do výuky.
Zároveň s tím by mělo dojít i k plošným školením učitelů, nejen o tom, co by měli vyučovat ve vztahu k AI, ale jak ji mohou produktivním způsobem zařadit do výuky nebo jak si s ní mohou pomoci třeba při opravách testů.
Učitelé na sebevzdělávání nemají čas
Podobná školení nyní probíhají v rámci neziskových organizací nebo placených kurzů pro menší počet učitelů, v této podobě to nestačí?
Určitě to nestačí, máte školy a učitele, kteří k umělé inteligenci přistupují velmi proaktivně a sami si tyto příležitosti vyhledávají, případně takovou příležitost rádi přijmou, když jim ji někdo nabídne. Na druhou stranu jsou ale školy, které k AI mají i nějakou formu odporu a učitelů, kteří se v této oblasti aktivně vzdělávají, je v současnosti podle mě spíše minimum. Právě proto by to chtělo plošné zásahy shora.
Učitelé v tomto ohledu mají často problémy s tím, že nemají na sebevzdělávání čas.
To je neustálý obrovský problém našeho školství. Učitelé jsou tak vytížení nejen přímo výukou, ale i těmi nepřímými činnostmi, které s učením souvisí, a jakékoliv sebevzdělávání tak dělají na úkor svého volného času.
Jsou cesty, jak tyto problémy zmírnit, například zahrnout kurzy do pravidelného povinného vzdělávání učitelů, kterým si učitelé musí procházet v rámci vlastní práce, ne ve volném čase, ale právě proto je potřeba zásah shora.
AI může zvýšit motivaci žáků k učení
Jak dále umělá inteligence žáky ovlivňuje?
Mnoho nám toho vyplyne z výzkumů v následujících letech, už teď ale víme například to, že nejčastěji nástroje umělé inteligence používají žáci, kteří mají v porovnání s ostatními horší známky v matematice a v češtině a mají také nižší reálné znalosti v těchto předmětech. Často jde také právě o žáky, pro které nejsou důležité vědomosti, ale chtěli by se raději učit, jak pracovat s AI.
Problém je v tom, že zatím nevíme, co přichází dřív. Žáci mohou mít horší výsledky právě kvůli tomu, že využívají AI, možná že ne úplně tím správným způsobem. Mohou chtít jen rychlé a jednoduché odpovědi, což ale nemusí být dobré pro jejich růst a důsledkem může být menší úspěšnost.
Může to ale být i opačně a žáci, kteří mají nejhorší výsledky ve sledovaných předmětech, mají větší motivaci využívat AI při přípravě do školy, například protože mají pocit, že jim ve škole není věnována dostatečná pozornost. Která možnost je správná, ale zatím nevíme.
Je tedy umělá inteligence pro děti spíše pozitivní nebo negativní?
Je to obrovská výzva a obrovská příležitost. Záleží na tom, jak se k věci postaví vzdělávací systém, technologie se mění velice rychle, a byl by proto potřeba velmi dynamický přístup.
Pokud se ale ta příležitost využije, bude to mít dobré následky. Z různých výzkumů je prokázané, že když se umělá inteligence používá správným způsobem a děti i učitelé se s ní naučí pracovat, má to za následek zvýšenou motivaci žáků k učení, což vede k lepším výsledkům.
A jak tedy ten správný způsob použití vypadá?
Je potřeba vést děti k tomu, že umělá inteligence má větší potenciál než jako jednoduchý nástroj na rychlé odpovědi. Může je provázet učením, být jim asistentem anebo pomocnou rukou místo učitele ve chvíli, kdy učitel není k dispozici. To vše ale vyžaduje plošné vzdělávání.
Věnujete se i možným problematickým používáním u dětí. O jaká použití jde?
Narůstají případy kyberšikany, při které byla využita umělá inteligence. V dnešní době AI umožňuje vytváření falešných videí, obrázků nebo zvukových nahrávek, které jsou často nerozeznatelné od reality. A to komukoliv bez jakéhokoliv technického vzdělání nebo schopností, i nezletilým.
Mladí tak dokáží velmi jednoduchým způsobem vytvořit citlivé, kompromitující nebo sexuální materiály s tvářemi či hlasy spolužáků nebo spolužaček a šířit následně tyto materiály po internetu, což oběti silným způsobem ubližuje. Podobných případů bohužel narůstá.
A co s tím?
Opět je to otázka vzdělání. Musíme se snažit vzdělávat děti už od velmi útlého věku, řekl bych už od předškolního věku. Ne ale učit je, jak používat ChatGPT a tak podobně, ale vzdělávat je právě tak, aby si byly vědomy, že některé věci na internetu a sociálních sítích nejsou opravdové, i když tak vypadají, aby chápaly etiku využívání těchto technologií a dokázaly si ověřovat informace.
V této oblasti bychom ale měli vzdělávat všechny věkové skupiny, protože potřebujeme společnost odolnou vůči kybernetickým a hybridním hrozbám, ať už v podobě AI obsahu vytvořeného s cílem ovlivnit volby nebo podvodníků lákajících po telefonu peníze s použitím vygenerovaného hlasu příbuzných. Ať už chceme, nebo nechceme, AI se stala součástí našeho života, i když si to třeba neuvědomujeme.
