Třetina obecních škol se má sloučit nebo zanikne

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku je 1895 obecních škol, které se budou slučovat nebo rušit. Pokud jejich zřizovatelé během tříletého přechodného období problém nevyřeší, vymažou se z rejstříku.

S návrhem přišlo Ministerstvo školství, které chce zefektivnit fungování českého vzdělávání. Seznam Zprávy popisovaly, když se nápad rodil. Teď se ale k novele sešly i připomínky a známé jsou další údaje.

„Tento krok přinese malé úspory, ale nevyřeší otázku byrokratické zátěže ředitelů základních škol, kteří se i nadále budou každý týden věnovat 30 hodin jejich administrativní správě,“ říká analytik PAQ Research Karel Gargulák.

Mezi odborníky přitom panuje shoda v tom, že máme příliš roztříštěnou soustavu řízení školství. Do poloviny obecních škol nechodí ani 100 dětí a 90 procent obecních zřizovatelů má pod sebou jen jednu školu.

Na jednoho zřizovatele v Česku připadá 1,4 školy, třeba v Nizozemsku 5,5 nebo v Estonsku 6,8 školy. To znamená, že u nás obce těžko mohou hlídat vzdělávací proces na svých školách, protože na to velmi často nemají erudici, a hlavně čas a prostor.

Návrh Ministerstva školství ale řeší pouze první část problému – malé školy. Mateřinky ani základky nebudou mít povoleno samostatně fungovat, pokud budou mít méně než 200 dětí. Výjimku dostanou pouze obce, které mají jedinou školu.

Připomínek se ale k návrhu sešla celá řada. Nejvíce jich směřuje k tomu, že novela vlastně se zefektivněním příliš nepomůže. Podle kritiků se administrativní povinnosti pouze přesunou na větší školu.

„Domníváme se, že MŠMT by se mělo zabývat spíše tím, jak administrativní zátěž skutečně snížit, tedy nikoliv jen v relativních číslech, ale mělo by dojít k faktickému zániku administrativních povinností,“ uvádí Sdružení místních samospráv.

V návrhu zároveň chybí vyčíslení úspor. Ministerstvo školství se odkazuje pouze na studii Jakuba Fischera a Petra Mazoucha z Vysoké školy ekonomické, že s rostoucím počtem žáků klesají náklady na zajištění nepedagogických činností. Tedy že větší školy fungují finančně efektivněji.

„Cílem navržené úpravy je snižování počtu malých škol a v jeho důsledku zvyšování provozně-administrativní a pedagogické efektivity škol,“ uvádí k novele Ministerstvo školství.

Co už ale je jasné, že výrazné snížení počtu samostatně fungujících škol dopadne nejvíce na mateřské školy. Z celkových 2846 zařízení, které zřizují obce, se do tabulek podle nového návrhu nevejde 1754 z nich, tedy 62 procent. Druhou nejzataženější kategorií budou druhé základní školy v obcích, které mají pouze první stupeň. Takových je v Česku z 257 dohromady 70.

Podle Jihočeského kraje je ale nový návrh diskriminační, protože dopadá pouze na obecní školy, nikoliv na školy soukromé, ačkoliv jsou rovněž financované ze státního rozpočtu.

Královéhradecký kraj pak zmiňuje, že návrh dopadne především na školy ve větších městech, které mají přitom oporu v místním školském odboru. Na rozdíl od škol v nejmenších obcích, kterých se opatření vůbec nedotkne.

S návrhem nesouhlasí ani Asociace ředitelů základních škol. Podle ní směřuje návrh k uspoření peněz v rozpočtu a nikoliv k faktickému řešení rozdrobenosti řízení vzdělávání.

„Prosté slučování škol přináší riziko, že řediteli naopak přibude agenda, třeba v případě slučování velké základní školy a mateřinky,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Velmi se také liší, jak návrh dopadne na jednotlivé zřizovatele. Nejčastěji se do tabulek obcím nevejde jedna škola, to se týká 644 zřizovatelů. Celkem 41 obcí ale bude muset zvažovat sloučení osmi nebo více škol.

„Nebráníme se zefektivňování školského systému. Tenhle návrh ale míří hlavně na finanční úspory,“ dodává Zajíc.

Ředitelé základních škol tak propagují, aby se vyzkoušel návrh Partnerství 2030+. Tedy nikoliv prosté sloučení, ale vznik místní školské instituce, která by zaštítila jak dohled nad kvalitou školství, tak administrativní nebo nepedagogickou prací. Podrobnosti k tomuto návrhu přinesou Seznam Zprávy v dalším textu.